Nikdy válku, trvalý mír a vážit si zdraví
Josef Michalička se narodil 5. července 1925 ve vesnici Moštěnice na Volyni na území tehdejšího Polska do rodiny Vladimíra a Slavěny Michaličkových. V září roku 1939 Moštěnici spolu s východní částí Polska anektoval Sovětský svaz. Josef Michalička zažil násilnou kolektivizaci, rodina musela vstoupit do kolchozu. V roce 1941 oblast obsadilo nacistické Německo, pamětník vzpomíná na vraždění Židů v sousedních obcích a noční nájezdy banderovců. Po osvobození oblasti vojáky Rudé armády vstoupil do 1. československého armádního sboru. Účastnil se pak bojů u Krosna, Machnówky a v Dukelském průsmyku, kde byl raněn. Po léčení v nemocnici ve Lvově byl převelen do slovenského Humenného a konec války ho zastihl v Kroměříži. Spolu se svou rodinou využil možnosti repatriace a návratu do Československa. V roce 1949 se oženil, hospodařil na statku v Hrušovanech, kde ho opět zastihla násilná kolektivizace. V hrušovanském jednotném zemědělském družstvu pracoval jako řidič a v roce 1961 se s rodinou přestěhoval do Žatce. Do roku 1983 pracoval na státním statku v Žíželicích, poté odešel do penze. Josef Michalička zemřel 8. prosince 2005.