Miloslav Lubas | Paměť národa

Vladimír Hradec a Ctirad Mašín (vlevo) kolem roku 1950 v Poděbradech. Zdroj: archiv pamětníka

07. 11. 2023 / Příběhy / Miloslav Lubas

Mašínové na mušce aneb Palba z devíti úhlů: Ctirad Mašín (2.)

Paměť národa uchovává jedinečný soubor devíti příběhů, které se odehrály v souvislosti s mimořádnými činy protikomunistického odboje. Druhá část rozsáhlého příběhu, ve kterém vystupují jeho aktéři i svědkové, čerpá ze vzpomínek Ctirada Mašína.

Ctirad Mašín, Josef Mašín a Milan Paumer při běhu v poděbradském parku kolem roku 1950. (Z publikace Z války do války, autoři Petr Blažek a Jaroslav Čvančara.) Zdroj: Paměť národa

25. 10. 2023 / Příběhy / Miloslav Lubas, Martin Netočný

Mašínové na mušce aneb Palba z devíti úhlů: Josef Mašín (1.)

Paměť národa uchovává jedinečný soubor devíti příběhů, které se odehrály v souvislosti s mimořádnými činy protikomunistického odboje. Jádrem první části svědectví je dnešní shrnutí obsažných záznamů rozhovorů s Josefem Mašínem – „Zabíjel pěšáky komunismu“.

Stalo se / 2. srpna 1952

Proti pokladníkově pistoli šel Josef Mašín zvesela. Vzal mu ji a zabil ho

Dne 2. srpna roku 1952 seděl účetní národního podniku Kovolis v Hedvikově Josef Rošický v autě, které vezlo z banky v nedaleké Čáslavi výplaty pro dělníky. Vůz zastavili dva mužové přestrojení za milicionáře. Jedním z nich byl tehdy dvacetiletý Josef Mašín...

Drsná příroda Podkarpatské Rusi přilákala ve 30. letech levicového novináře a spisovalatele Ivana Olbrachta, jehož nejslavnější kniha Nikola Šuhaj loupežník popisuje život a smrt slavného rusínského bandity. Foto: Wikimedia Commons

13. 04. 2022 / Příběhy / Miloslav Lubas

Sověti přinesli do Podkarpatské Rusi bídu. A mazlavý hranatý chléb komisárek

Jakmile Rudá armáda dobyla Užhorod, Stalinův diktátorský režim tam začal okamžitě upevňovat moc. Bez ohledu na to, že se Sověti nacházeli na území, které před válkou náleželo Československu. To s odstoupením Podkarpatské Rusi souhlasilo 29. června 1945.

06. 10. 2021 / Příběhy / Markéta Bernatt-Reszczyńská, Ivana Bernáthová, Miloslav Lubas

Tady Hejnice, zde prší nejvíce

Počínaje 6. říjnem představí pobočka Paměť národa Severní Čechy v městečku Hejnice stejnojmennou výstavu. Vypráví několik příběhů spjatých s Libereckým krajem. Z expozice vám přinášíme ochutnávku v podobě pěti krátkých medailonů.

Při cvičení na kruzích, na nichž získal na olympiádě v Londýně 1948 bronzovou medaili. zdroj: archiv Zdeňka Růžičky

23. 07. 2021 / Příběhy / Miloslav Lubas

Budoucí hrdina olympiády necvičil v sokolské tělocvičně, ale v cihelně

Zdeněk Růžička z Ivančic získal na letní olympiádě v Londýně 1948 dva bronzy, a byl tak nejúspěšnějším československým gymnastou v soutěžích jednotlivců. Připomeňme si jeho strhující sportovní i osobní příběh.

20. 07. 2021 / Příběhy / Miloslav Lubas, Jana Speváková

Humor je projev svobody, říkal Milan Lasica

Herec, kabaretiér, dramatik, spisovatel, textař, režisér, moderátor a zpěvák zemřel 18. července 2021 večer po děkovačce ve svém domovském divadle v Bratislavě. O šest let dříve svěřil svůj příběh Paměti národa.

Semifinále ME 1976 s Holandskem (vlevo) a radost po vítězném finále s Němci (vpravo); z knihy Sólo pro Panenku. Zdroj: Archiv pamětníka

Stalo se / 20. června 1976

Emigraci do Rakouska Panenka zavrhl. Nehrál tam s nikým kuličky

Antonín Panenka stál u největšího úspěchu československého fotbalu, od kterého 20. června uplyne 45 let. Jeho barvitý životní příběh, se kterým se letos svěřil Paměti národa, je ozdoben zlatou penaltou z vítězného finále mistrovství Evropy v Bělehradu.

René Matoušek na fotografii v trestním spisu. Zdroj: Paměť národa

13. 05. 2021 / Příběhy / Miloslav Lubas

Poběží za strýce, kterému StB rozvrátila život, ale nezlomila ho

Zatýkání, vazby a věznění v době normalizace neblaze poznamenaly život Reného Matouška. Liberecký chartista se ze svobody po sametové revoluci dlouho neradoval. Zemřel v roce 1992 za nevyjasněných okolností. Jeho památka ožije na Běhu pro Paměť národa, který za něj poběží jeho synovec Matouš Matoušek.

Puma dopadla i na pomocnou školu v blízkosti kasáren na Jičínské ulici. Němci zde měli vojenský lazaret. Nepomohlo ani označení velkým červeným křížem v bílém poli na střeše budovy. Obětmi se kromě Němců a místních obyvatel stal i hlouček dětí, které mají dodnes za plotem školy malý pomníček. Zdroj: Muzeum Mladoboleslavska

Stalo se / 9. května 1945

K zemi! Bylo po válce, ale v Boleslavi zabíjely sovětské bomby

První poválečný den se lidé v Mladé Boleslavi probudili do slunného rána a radovali se z konce bezmála šest let dlouhé války. Když se nad městem se objevila letadla, někteří Boleslavané jim nadšeně mávali. Z bombardérů však začaly padat bomby.