Věra Mlčochová

* 1934

  • "On měl jenom pět tříd obecné, ale byl ve straně a dost těžko jenom podepisoval papíry, co můj otec napsal, on psal totiž na stroji, protože jako vrchní strážmistr předtím pořád něco vyřizoval, tak to všechno uměl, i telefonem vyřizovat. A ten [předseda] neuměl ani telefonovat a vždycky jenom těžko podepsal to, co otec vyrobil. A potom se uměl jenom podepsat. On byl nemanželský a říkalo se o něm, že vyrostl na hnoji. Tak byl to takový nějaký odstrčený chudák, ale první, co udělal, tak vstoupil do strany, jak dělali ten nábor. A on nevěděl, co to vlastně doopravdy obnáší, tak šel do strany a bylo to."

  • "V Brně-Slatině bydlel otcův bratr, ženatý, a oni měli dcerku, která byla o dva roky starší než já. On [strýc] se potom ještě znovu oženil a měli ještě mladší děti, tak těm ta matka nadržovala, a ta sestřenice měla hrozný hlad, tak kdysi se nám chlubila, jak se dobře najedla. Já jsem se jí ptala: ,Cos měla?' Ona říkala: ,Oni zabili psa a my jsme měli ten pajšl na smetaně.' No, smetana nebyla, to se tak říkalo, to bylo na mléku. Tak jedli psí pajšl, a jak se dobře najedla, chuděra. A ta měla hlad, ona pak umřela na tuberkulózu a na podvýživu. Potom ji vzali do těch Šaratic, sehnali jí tam nějaké hlídání u sedláků, aby se najedla, ale už to nepomohlo."

  • "Přišlo, že utekl z Německa, kam byli odvedeni ti mladí lidé na práci. Sem tam se někomu podařilo utéct. A utekl nějaký hoch z vesnice pod lesem, blízko těch Šaratic, a vrátil se domů. Přišel rozkaz, že ho má otec jít najít a nahlásit, že ho hledá gestapo. A on tam poslal po nějakém známém, co tam někde bydlel, zprávu, že tam půjde na kontrolu, ať se schová. Tak on se schoval do lesa. On [otec] šel ještě s nějakým Němcem k nim na kontrolu, prohledali byt, rozházeli všechno a pak odešli a ten [hoch] se mohl vrátit, k rodičům, on tam měl rodinu."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Troubky, 10.03.2024

    (audio)
    délka: 01:52:45
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

„Teď by bylo škoda umřít,“ řekla maminka v době sametové revoluce

Věra Mlčochová (dobová fotografie)
Věra Mlčochová (dobová fotografie)
zdroj: archiv pamětníka

Věra Mlčochová, rozená Kheilová, se narodila 5. února 1934 v Blažovicích u Brna. Její otec Bohuslav Kheil, jenž pocházel ze smíšené česko-německé rodiny, působil v té době jako četnický strážmistr na Podkarpatské Rusi, kam byl převelen. Celá rodina zde žila až do roku 1939, kdy po maďarské invazi museli Češi Podkarpatskou Rus opustit. Po více než týdenní anabázi zakotvili v Šaraticích u Brna. Pamětnice si vybavuje události spojené s druhou světovou válkou, zejména bombardování Brna a osvobození. Protože její tatínek odmítl po únoru 1948 vstoupit do komunistické strany, byl propuštěn od četnictva (později SNB) a sehnal si zaměstnání tajemníka na MNV v Troubkách, kam se rodina přestěhovala. Pamětnice vystudovala střední sociálně právní školu v Brně, poté působila jako sociální pracovnice u soudu v Přerově a v Olomouci, krátce žila s manželem v Sokolově a po přestěhování zpět na Moravu pracovala až do penze v Přerovských strojírnách. S manželem vychovali jednu dceru. V roce 2024 žila Věra Mlčochová v Troubkách.