Jiří Pavlíček

* 1926  †︎ Neznámý

  • „To byla ohromná, dlouhá budova. Stěhovali nás do jiného patra. Šli jsme průchodem – sklepem. Všude okolo byly ty trubky, jedna ženská začala řvát: ‚Oni nás vedou do plynu!‘ A znovu tresty a zase řvaní. To bylo strašný. Uklidnění nastalo až na cele. Tam byli normální dozorci, uměli všichni česky, i když to byli Němci.“

  • „Začátkem roku 1942, kdy se to všechno stalo, se sestra vdávala. Jeli navštívit prarodiče. Rodiče mé maminky, z tatínkovy strany žila už jen matka. Šli k tomu domku a bylo zamčeno. Podívali se lépe a všude viděli petlice. Zamčeno a prázdno. Jeli tedy hned domů a řekli nám to. Pocházím z obce, kde sice kino nebylo, ale bylo tam takové pojízdné kino. Čas od času, tak jednou dvakrát za rok, přijeli a měli velkou návštěvu, plnej sál. My jsme byli v tom kině a sestra přišla a mávla, pojďte honem domů. Řekla nám, o co jde, že sebrali ty prarodiče. Dědovi bylo osmasedmdesát a babička byla asi o čtyři roky mladší.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Hrotovice, 30.03.2011

    (audio)
    délka: 01:21:12
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Rodina na odstřel

Jiří Pavlíček se narodil 10. září 1926 v Sudicích na Třebíčsku. Jeho otec pracoval jako učitel, v rodině vyrůstalo celkem šest dětí. Rodina Pavlíčkových byla přes spletité rodinné vztahy spřízněna s rodinou výsadkáře Jana Kubiše, která žila v nedalekých Dolních Vilémovicích. V červnu 1942 během heydrichiády byl kvůli tomuto příbuzenskému vztahu tehdy šestnáctiletý Jiří spolu s celou rodinou zatčen gestapem. Nejdříve byl vyšetřován v Třebíči a později v Jihlavě. Po věznění v Jihlavě gestapo převezlo celou rodinu Pavlíčkových do Malé pevnosti v Terezíně. V Terezíně pracoval pamětník i jeho otec v tzv. Baukommandu na stavebních pracích. Jiří Pavlíček byl z Terezína propuštěn díky velmi vzdálenému příbuzenskému vztahu s Janem Kubišem po čtyřech měsících. Zemřel v Hrotovicích u Třebíče.