Co jsem se narodil, tak mě v podstatě trestali, žádný mi neřekl proč
Václav Přibek se narodil 15. září 1945 na statku U Blatských v Luženicích na Domažlicku jako poslední ze tří dětí Jakuba Přibka a Markéty Konopíkové. Rodiče pocházeli ze starých chodských selských rodů, na svém statku hospodařili až do roku 1953. Statek patřil dědovi Václavu Konopíkovi, prvorepublikovému starostovi obce a členovi agrární strany. Václav Přibek zažil postupnou likvidaci soukromých zemědělců na Chodsku, která pro rodinu skončila nejprve uvězněním otce Jakuba (1952) a následně zabavením statku a nuceným vystěhováním celé rodiny do obce Babí v okrese Trutnov (1953) – oficiálním důvodem bylo „neplnění povinných dodávek státu“. V Babí navštěvoval základní školu, docházel na náboženství a byl biřmován. V roce 1959 spolu s matkou vesnici opustil. Tomu předcházelo zatčení a věznění obou rodičů z důvodu údajného „okrádání státního statku Trutnov – Babí na krmení“. Základní školu dochodil v Praze, kde v době věznění rodičů žil u své tety Marie Konopíkové. Po návratu rodičů se celá rodina přestěhovala do pražských Strašnic, kde rodiče prožili zbytek života. Po dokončení základní školy nesměl dále studovat, začal se učit zedníkem, pracoval na stavbě řady pražských sídlišť. Při zaměstnání si dodělával večerní jedenáctiletku a v roce 1965 úspěšně odmaturoval. Později dostudoval průmyslovou školu, doplnil si pedagogické vzdělání a od 80. let vyučoval na pražském učilišti budoucí stavaře. Okupaci roku 1968 prožil v Praze – byl svědkem dramatických událostí na Vinohradské třídě. V 90. letech se živil jako stavbyvedoucí. Statek v Luženicích byl rodině vrácen v 90. letech v restitucích, nikdo z rodiny už se ale zpět nevrátil. Část, kterou stále vlastní, pronajímá agrospolečnosti v Luženicích. V době natáčení (2021) žil v Praze.