Svobodu si člověk může uchovat i v nesvobodné době
Miriam Prokopová se narodila 11. září 1963 do svobodomyslné rodiny Karly a Jana Florianových ze Staré Říše. Její rodné jméno je Marie, jméno Miriam přijala později. Dědečkem byl významný vydavatel Josef Florian, zakladatel vydavatelství Dobré dílo. Rodina žila zájmem o umění a filozofii i křesťanskou vírou, stýkala se s významnými osobnostmi. V roce 1976 se do rodiny sňatkem s Julianou Stritzkovou, sestřenicí Miriam Prokopové, přiženil undergroundový básník a disident Ivan Martin Jirous. Miriam Prokopová se věnovala výtvarnému umění, složila talentové zkoušky na uměleckoprůmyslové škole, kvůli nonkonformnímu rodinnému zázemí ale do školy nebyla přijata. Nakonec nastoupila na jihlavské gymnázium. Poté, co v maturitním ročníku odmítla podepsat přihlášku do Socialistického svazu mládeže (SSM), se jí zavřely dveře ke studiu na vysoké škole. Přihlásila se tedy na školu jazykovou, kde získala dvě státní zkoušky, z němčiny a španělštiny. Díky tomu, že španělsky mluvících lidí bylo v Československu v polovině osmdesátých let málo, získala pracovní místo v brněnském Zetoru na osobním oddělení, kde měla na starosti kubánskou a angolskou pracovní skupinu. Zde se seznámila s Kubáncem Rolandem Acostou, kterému v lednu roku 1990 s Jiřím Prokopem pomohli ilegálně překročit hranice, aby se Acosta s rodinou nemusel vrátit na komunistickou Kubu. Skrz dráty, které měly být v tu dobu již odstraněné, se museli prostříhat, byli chyceni a po výslechu na policii propuštěni. Miriam s Jiřím měli ještě téhož roku svatbu a odcestovali na šest let do Izraele, aby zde poznali své kulturně-duchovní kořeny. Po návratu do České republiky se usadili v Prakšicích nedaleko Uherského Brodu, kde v roce 2020 Miriam Prokopová vyučovala španělštinu.