Zdeňka Řeháková

* 1950

Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Jak nám odvedete krávy, tak vás propíchnu vidlemi, křičela maminka

Zdeňka Řeháková, vlevo. Vpravo její kamarádka Marie Kučerová
Zdeňka Řeháková, vlevo. Vpravo její kamarádka Marie Kučerová
zdroj: Archiv pamětníka

Zdeňka Řeháková (roz. Kumpoltová) se narodila ve Valči 29. června 1950. Její rodiče Jan Kumpolt a Anna Kumpoltová přišli do Valče z Polska, pocházeli z Faustynova u Zelówa, vesnice založené českými emigranty z pobělohorské doby. Po druhé světové válce vyslyšeli výzvu československých úřadů k osídlení pohraničí, přišli ale až ve třetí vlně vysídlenců z Polska v září 1945. V Polsku cítili tlak na to, aby se jako Češi vystěhovali. Nejprve je výbor ve Valči umístil do domu spolu s původní německou rodinou Broschových, kterým dům patřil a do Německa byli vyhnáni až později. Paní Broschová učila Annu Krumpoltovou, matku pamětnice, jak se starat o hospodářství. Rodiče se až ve Valči stali soukromými zemědělci a zůstali jimi až do 70. let, přestože na ně komunistické úřady činily nátlak, aby hospodářství odevzdali do JZD. Museli ale odvádět vysoké povinné dodávky a rodina žila v nuzných majetkových poměrech. Zdeňka Řeháková ukončila základní školu ve Valči a poté se chtěla vyučit kuchařkou. Na školu ji však z kádrových důvodů nepřijali. Zůstala tedy s rodiči na hospodářství, zatímco ostatní sourozenci se z Valče odstěhovali. Rodina zde zažila příjezd vojsk Varšavské smlouvy a obsazení nedalekých kasáren sovětskou posádkou. Pamětnice se vdala v roce 1971. Když založila rodinu, nemohla už rodičům pomáhat. Proto odešli do důchodu a nakonec přece jen hospodářství odevzdali do kolektivizovaného statku. Nedostali ovšem žádnou náhradu. I za majetek, který zanechali v Polsku, dostali nakonec jen symbolické odškodné. Majetek ve Valči ale rodině vrátili po roce 1989 v restituci. Paní Řeháková zažila požár zámku ve Valči. Tehdy s rodinou bydlela na náměstí a sledovala požár přímo z oken. Paní Řeháková pracovala pro podnik Zelenina Plzeň, který ve Valči v bývalých pivovarských sklepích skladoval jablka. Potom pracovala v lese, šila rukavice a nakonec pracovala pro civilní obranu. Později získala místo v nemocnici v Ostrově jako pomocná kuchařka, kde zůstala až do důchodu. V roce 2024 stále žila ve Valči.