Josef Rusňák

* 1921

  • „Byly tam různé národnosti a různé typy povah lidí. Já byl vedoucím té pracovní skupiny a chodil jsem fasovat chleba pro ostatní. Chleba se přesně odvažoval na váze a nesmělo se překročit stanovený příděl třicet deka na osobu. Já když jsem jednou fasoval chleba do pytle, tak jsem nepostřehl, jak nějaký chlap za mnou mi ten pytel rozřízl a bral mi chleba, který jsem do něj házel. Tak jsem to hned hlásil náčelníkovi, který to už věděl. S provinilcem se vůbec nebavili, prý: ,Cos to proved’, vždyť bys nechal vyhladovět lidi!‘ Vzal pistoli a na místě ho zastřelil. My jsme dostali chleba náhradní.“

  • „Jako příklad toho, jaký tam byl hlad, mohu uvést – když jsme šli po práci na místa, kde jsme spali, tak jsem našel kus zlata, mohl vážit i kilo. Tak jsem šel za svým náčelníkem, se ho zeptat, jestli nechce zlato. To chci, zlato, řekl mi, a když jsem se ho zeptal, co za to, odpověděl: ,No třicet deka chleba dostanete za kilo zlata.‘“

  • Celé nahrávky
  • 1

    neuvedeno, 14.08.2001

    (audio)
    délka: 31:47
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

V sovětském lágru mělo třicet deka chleba cenu kilogramu zlata, ale i lidského života

myjsmetonevzdali.jpg (historic)
Josef Rusňák
zdroj: ilustrační foto

Josef Rusňák se narodil roku 1921 na Podkarpatské Rusi, odkud odešel jako osmnáctiletý septimán přes hranice do Sovětského svazu. Zde byl vězněn v několika pracovních lágrech, například byl ve zlatých dolech, než se jako československý občan přihlásil do československé armády. Zde nejprve začal výcvik tankisty, pak ale přešel k letecké divizi a byl záložním pilotem aktivním na velitelství štábu. Po válce dále pracoval jako pilot až do roku 1976. V roce 1989 byl rehabilitován a byla mu přiznána hodnost plukovníka.