Maminku odvezlo gestapo a já jsem šla brečet do parku
Jitka Růžičková se narodila 25. října 1930 v Praze. Po rozvodu rodičů vyrůstala s matkou a prarodiči. Její dědeček Vilém Lustig byl vážený občan pražské čtvrti Vršovice. Zasedal na tamní radnici a vlastnil dílnu na výrobu voskovaného papíru. Po okupaci Československa Německem Jitka zjistila, že rodina je židovského původu. Její dědeček přišel o místo radního a brzy poté zemřel. Matka, babička i strýc byli odvezeni do koncentračního tábora. Protože jí ještě nebylo patnáct let a byla pouze poloviční Židovkou, nemusela nastoupit do transportu. Ujali se jí rodiče její spolužačky a u nich přežila až do konce války. Otec o ni příliš nejevil zájem. Po válce dlouho doufala, že se její matka vrátí, ale hledala ji marně. Vystudovala střední zdravotnickou školu a až do penze pracovala jako zdravotní sestra. Byla třikrát vdaná, narodil se jí syn a dcera. Až její vnučka vypátrala, co přesně se s jejími příbuznými za války stalo. Dozvěděla se tak, že matka, babička i prababička zahynuly v Osvětimi a strýc v Buchenwaldu. Zemřela 2. července 2019.