Následné generace jsou od nepaměti víceméně nepoučitelné
Emil Rýva se narodil 19. prosince 1933 v Praze. Krátce poté osiřel, vychovávali jej děda a teta. Jako jediný dědic velkostatku ve Štolmíři byl po roce 1948 zbaven vlastnických práv a později i vyloučen z gymnázia. Pracoval v národním podniku Státní statek ve Štolmíři, vojenskou službu absolvoval v Pomocných technických praporech na nucených pracích v ostravských dolech. V letech 1961 až 1962 sloužil v tesařské partě na stavbě mládeže v podniku Kaučuk Kralupy. V roce 1962 se oženil a přesídlil do Prahy, kde pracoval jako topič v Paláci Kinských a později v instalační četě Svazu československých výtvarných umělců. Od roku 1970 pracoval jako topič v národním podniku Velkochov laboratorních zvířat v Lysolajích a spolu s manželkou vychovával dceru. Po roce 1989 svůj majetek restituoval, ovšem ve zdevastovaném stavu. I tak se prý v jeho okolí našli lidé, kteří mu byli schopni závidět.