Dodnes vidím na plotě ty obrázky se Stalinem, jak mu z ruky kape krev
Vlasta Šafránková, rozená Bernatíková, se narodila 30. ledna 1928 ve Slezské Ostravě. V první polovině 30. let se s rodiči přestěhovala do Petřvaldu, kde nastoupila do první třídy. Když po mnichovské dohodě Polsko anektovalo oblasti východního Těšínska včetně Petřvaldu, Vlasta musela přestoupit do polské školy. Krátce nato, po nacistické okupaci, následoval další přestup, tentokrát do školy německé. Za války byl otec zapojen do odbojové činnosti a budoucí manžel Vladimír Šafránek musel narukovat k německému wehrmachtu. Po válce se Vlasta přestěhovala za prací do Ostravy, kde zažila i únorový převrat 1948. V roce 1951 komunisté odsoudili k 15 letům vězení jejího bratrance Josefa Uhláře, člena protikomunistické odbojové skupiny Hory Hostýnské. V 50. letech pracovala jako ošetřovatelka v bohumínských železárnách, od 60. let u Československých státních drah (ČSD) ve stanici Karviná-město. Díky svému pracovnímu angažmá u ČSD se před rokem 1989 opakovaně podívala na Západ. Kvůli zdravotním problémům odešla v roce 1983 do invalidního důchodu. Sametovou revoluci prožila v Bohumíně, kde žila i v době natáčení rozhovoru (2021).