Růžena Sihelníková

* 1934

  • „Musím zmínit – ten odsun, když skončila válka, to bylo… Tam Češi chodili vyrabovat ty baráky. Tož to bylo hrozný! Ale dělat na tom nikdo nechtěl. Oni to vybrakovali a pak šli zase zpátky. Pak přišla další vlna ze Slovenska, některé baráky se dokonce i zbouraly, protože měly dokonce doškové střechy. Vybrakovali to a zase šli. Pak přišla třetí vlna, a to byli rumunští Slováci, ti se tu potom usadili, protože v tom Rumunsku měli ještě větší bídu, a těch tu hodně zůstalo, a ti jsou tu dodnes v těch vesnicích. Ale byla to doba hrozná, protože ti sedláci neměli žádnou spojitost s válkou, ti na nás nebyli zlí. Normálně s dětmi jsme si hráli a kamarádili…“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Kamenný Újezd, 21.11.2016

    (audio)
    délka: 29:36
    nahrávka pořízena v rámci projektu Soutěž Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

I v těch nejtěžších chvílích by neměla chybět skromnost a především lidskost.

Sihelníková Růžena
Sihelníková Růžena
zdroj: soutěž

Růžena Sihelníková, rozená Stupková, se narodila 17. února 1934 v Hrádku u Trhových Svinů, malé vesničce v jižních Čechách. Otec pracoval jako zedník ve Vídni, matka sloužila u sedláka, na jehož výminku paní Růžena se svými rodiči a pěti sourozenci (Marií, Blaženou, Boženou, Eduardem a Emílií) v dětství bydlela. Za to, že je sedlák nechal bydlet na svém výminku, musela nejen její maminka, ale i paní Růžena společně se svými sourozenci vykonávat drobné práce na statku. Když paní Růžena dorostla do věku povinné školní docházky, byla druhá světová válka v plném proudu a místní škola byla zrušena, pročež musela docházet do německé jednotřídky v Pěčíně. Válka rodinu Stupkových příliš nepoznamenala, neměli ani rádio, ze kterého by mohli poslouchat zprávy. Informace tak získávali jen z otcových dopisů, jelikož byl totálně nasazený. S koncem druhé světové války došlo k odsunu Němců, a to i z oblasti, kde žili Stupkovi. Nakonec se rodina přestěhovala z Hrádku do Pěčína právě do jednoho z opuštěných domů a později paní Růžena nastoupila do měšťanské školy v Trhových Svinech, kterou ukončila roku 1948. Později začala pracovat v Českých Budějovicích v továrně SFINX na smaltované nádobí. Roku 1952 se vdala za Josefa Sihelníka. Vychovala tři děti a dodnes žije v domě po odsunutých Němcích v Pěčíně.