František Šmajcl

„Vrátily se jediné dvě věci, které byly z dotací, a to byla pramice a nějaká kára. A vůdce k nám promluvil při závěrečném ohni a de facto řekl, že za těch poměrů, které budou, skauting dělat nejde, a že tedy končí. Souhlasili jsme s ním. S námi staršími si ještě pak dlouho povídal a nakonec – vyloudil z nás slib, že až to jednou půjde, tak tu káru budeme strkat dál.“

„Díky tomu, že jsem byl v tom Arscout, a Fíza, který byl tady za Budějovice jako ten hlavní, tak dával dohromady historii lesních skautských škol. No a z toho titulu – protože on umřel v únoru 89, revoluce se nedočkal, a ten archiv jsme nějakým způsobem ulili – jsem byl jako jeho následovník delegován na setkání ohledně lesních škol do Brna. To bylo 6. ledna 1990. Jednání vedl Břetislav Škaroupka Šrám, který je pro mne dost výrazná persona, protože dělal ilegální setkání, kterému se říkalo Pracovní setkání Prase, kterého se zúčastnilo spousta skautů, a bylo to uvedeno jako vzdělávací akce pod domácími turistickými oddíly. Schválil to do Brna a atmosféra byla fantastická, tak jako byla v té době ve všem. Nějakým způsobem to řídil a všechno bylo v pohodě, fantastický, narvaný sál, do doby, než přijel rychlík z Prahy. Tím přijel bývalý tajemník lesních škol, zvedl se místonáčelník Přemek Hauser a místo dělné nálady začaly dohady mezi nimi o tom, jak si on (Škaroupka) mohl dovolit to svolat.“