Helena Steblová

* 1925  †︎ 2021

  • „Bylo to strašné. Přišli ve čtyři hodiny ráno, když jsme všichni spali, a bouchali na dveře. Z okna jsem viděla vojáky, celá chalupa byla obklíčená. Čekali asi, jestli ti partyzáni nebudou utíkat. Mířili na mě, ptali se na Štefka a já věděla, že je zle. Štefek byl partyzán a byl zrovna v domě. Kdyby ho našli, všechny by nás postříleli.“

  • „Bili mne přes ruce i po nohách gumovým býkovcem. Tomu gestapákovi bylo něco přes dvacet, a tak jsem si říkala, že přece mladou holku nebude bít. Ale on mne položil na stůl, sundal mi kalhotky a tak mne bil. Matku bili do bezvědomí. Vytáhli ji na chodbu, polili ji vodou a zase znovu. Za týden, jakmile se trochu vzpamatovala, znovu ji brali k výslechu.“

  • „Najednou jsem venku před barákem viděla tank. Objeli celý tábor a házeli nám čokoládu a cigarety. Takže každá žena pokuřovala. Všichni němečtí dozorci už se převlékli do civilu. Už nebyli v uniformách. Dali ruce nahoru, my jsme udělali takový špalír, kterým prošli. Jistě je hned zajali.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Bystřice, okres Frýdek-Místek, 05.09.2016

    (audio)
    délka: 03:29:59
    nahrávka pořízena v rámci projektu Slezsko: Paměť multietnického regionu
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Odpouštět neznamená zapomenout

Helena Steblová / 1946
Helena Steblová / 1946
zdroj: archiv Heleny Steblové

Helena Steblová, dívčím jménem Lisztwanová, se narodila 8. března 1925 v Košařiskách na Těšínsku. Po půl roce se rodiče Jan a Julie Lisztwanovi Heleny vzdali a ujali se jí manželé Karel a Marie Haltofovi ze sousední Bystřice. Na podzim roku 1938 zažila Helena polskou okupaci Těšínska a uzavření českých škol. Poslední rok měšťanky vychodila v polské škole. Po německé okupaci Československa byla svědkyní přičlenění Těšínského Slezska k Říši, násilného poněmčování českého obyvatelstva a nuceného rukování Čechů do wehrmachtu. Na jaře 1944 pomáhala Helena zachránit život těžce raněnému partyzánovi Janu Heczkovi. Ve stejné době se v domě Haltofových příležitostně ukrýval Helenin přítel, dezertér z wehrmachtu a partyzán Pavel Štefek. V půlce června 1944 byla spolu s matkou a otcem zatčena gestapem, následně vyslýchána a bita vyšetřovateli gestapa v polském Těšíně. V září 1944 byla transportována do pracovního tábora Ravensbrück a odtud krátce před koncem války do tábora Salzwedel, kde zažila osvobození americkou armádou. Do jara 1946 pobývala ve středisku Červeného kříže v Braunschweigu, odkud se na Velikonoce 1946 vrátila domů do Bystřice. Matka Marie věznění v nacistickém lágru přežila, otce Karla Haltofa nacisté zavraždili v koncentračním táboře Sachsenhausen. V květnu 1946 se Helena vdala za Adama Stebela a stala se matkou čtyř dětí. V letech 1959 až 1964 pracovala v nejtěžším provozu Třinecký železáren zvaném aglomerace a v období 1964 až 1979 ve válcovně stejného podniku. Roku 2012 byla Helena Steblová vyznamenána Záslužným křížem ministra obrany České republiky.