Alena Šustková

* 1941

  • „Tátu zavřeli. Obvinili ho, že mu tekla močůvka ven ze dvora. V pondělí nastoupil a v úterý nám přinesli výměr k vystěhování. Otec byl zavřený v Mostě, a jak jsme ten den jeli, tak ho propustili na naše vystěhování. Ve středu ráno přijel a už tam stálo auto a už nám nakládali věci, které jsme si mohli vzít s sebou. Převáželi nás v jednom nákladním autě. Každej snad měl jednu postel a ještě jsme mohli vzít židle, stůl a jednu skříň. Babička do toho nespadala, ale protože neměla nikoho jinýho než nás, tak s námi jela do Vikantic.“

  • „Nevěděli jsme, kam jedeme. Bloudili, protože neznali cestu. Vezli nás do Vikantic nějak přes Šumperk. Přijeli jsme tam o půlnoci. Nikdo nic nevěděl, tak jsme spali na zemi před kancelářemi. Babičku vzal správce k sobě.“

  • „V říjnu nebo listopadu u nás udělali domovní prohlídku. Tátu zavřeli a pak mu udělali veřejný soud ve Starém Městě pod Sněžníkem, kam museli jít všichni lidi. Odsoudili ho na pět a půl roku na základě toho, že nám dali do sklepa prázdný pytle a v těch pytlích byla obálka, že patří státnímu statku. Pro nic za nic ho odsoudili na pět a půl roku a ty si natvrdo odseděl.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Lipová-lázně, 14.04.2015

    (audio)
    délka: 01:30:34
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Mohli jsme akorát vzít, co se vlezlo do avie

Alena Šustková (Nimsová)
Alena Šustková (Nimsová)
zdroj: archiv pamětnice

Alena Šustková, dívčím příjmením Nimsová, se narodila 25. ledna 1941 v Radonicích nad Ohří v okrese Louny. Rodina tam vlastnila hospodářství s 24 hektary zemědělské půdy. Během kolektivizace venkova odsoudil 4. května 1953 lidový soud v Lounech otce ve vykonstruovaném procesu za ohrožení jednotného hospodářského plánu na čtyři měsíce vězení a k propadnutí veškerého majetku. Celou rodinu pak 16. července 1953 vystěhovali do tři sta kilometrů vzdálených Vikantic v podhůří Hrubého Jeseníku. Všichni členové rodiny tam museli nastoupit do zaměstnání ve státním statku. Ani tam však perzekuce neskončila a místní funkcionáři se prý na otce snažili shodit nějaký trestný čin. Otce nakonec v dubnu 1954 poslal za rozkrádání socialistického vlastnictví soud na čtyři měsíce do vězení a pro tentýž trestný čin v listopadu 1955 na šest týdnů do vězení. To však nestačilo a pro další účelově vykonstruované trestné činy ho během veřejného soudního přelíčení 18. února 1959 odsoudili na pět a půl roku do vězení a k propadnutí veškerého majetku státu. Rodina znovu přišla o všechen majetek, a to včetně všech úspor. V roce 1970 se Alena Šustková spolu s manželem a dětmi přestěhovala z Vikantic do obce Lipová-lázně, kde žije i dnes.