Milena Tesařová

* 1936

  • „Že to Rusko za cara, za Lenina, Stalina, teď za Putina, myslí si, že je to velmoc. Oni jsou velmoc, ale že k nim musí patřit já nevím, třeba půlka Evropy, to je to nejhorší. To si pomalu myslím, že to je horší, jak ten nacismus, já nevím.“

  • „U nás byly strašně přísný prověrky, že všichni, nejenom straníci, museli jít k pohovorům. Hlavní otázka byla, jestli souhlasíme se vstupem vojsk. Já jsem řekla, že ne a trnula jsem, co z toho bude, ale nic z toho nebylo. Já jsem šla v roce 1990 do důchodu. V tom devadesátým uvolnili tady ty kádrový materiály a toto mě hrozně zajímalo. Tak jsem si to šla vyzvednout a kupodivu ta komise, u které jsem byla, i když zrovna tady ten kádrovák byl předsedou té komise, ale byly tam i dvě paní, se kterýma jsem se normálně bavila, tak asi to zařídily, že já jsem tam měla napsaný, že v tu dobu jsem měla tři malý děti a že jsem se politice vůbec neměla čas věnovat.“

  • „Když jsme ale šli cestou do lesa, tak jsme došli tak na půlku cesty a tam si babičky potřebovaly chvilku odpočinout. Tak jsme si sedli a letěly nad náma dvě letadla. Pak jsme pokračovali dál, a když jsme přišli na kraj lesa, tak na tom místě, kde jsme seděli před tím, tak to začali bombardovat nebo střílet, já nevím z čeho, a my už jsme byli v lese. To mně pak vykládala maminka, že já jsem si klekla u metru dřeva, jak tam bylo naskládaný, klekla jsem si a modlila jsem se: Andělíčku můj strážníčku, jaký jsem měla strach. Já na tu válku takhle vzpomínám moc.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Brno, 02.02.2022

    (audio)
    délka: 02:05:12
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihomoravský kraj
  • 2

    Brno, 19.02.2022

    (audio)
    délka: 01:02:30
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihomoravský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

O čem se mluví doma, nesmím říkat jinde

Milena Tesařová maturitní fotka, rok 1956
Milena Tesařová maturitní fotka, rok 1956
zdroj: archiv pamětnice

Milena Tesařová se narodila 2. prosince 1936 v Brně rodičům Miladě a Vladimíru Němcovým. Jejího otce, prof. Vladimíra Němce, odsoudili za odbojovou činnost během druhé světové války a popravili v Mauthausenu 7. května 1942. Ona sama byla svědkem domovní prohlídky gestapem, bombardování a dalších událostí spojených s koncem války v Brně a okolí. Rodina byla ve vzdáleném příbuzenském vztahu s parašutistou Karlem Svobodou, který patřil k původní sestavě členů výsadku skupiny Anthropoid. Po válce se její matka znovu vdala za Ing. Ivana Korolkova, utečence z bolševického Ruska, vdovce, který měl z prvního manželství syna Petra. Po roce 1948 měla problémy s posudkem uličního výboru, ale podařilo se jí v roce 1956 vystudovat Stavební průmyslovou školu v Brně. V roce 1960 se vdala za Oldřicha Tesaře a narodila se jim dcera Dana (1962) a dvojčata Vladimír a Ivan (1966). Invazi vojsk VS (Varšavské smlouvy) v srpnu 1968 prožívala v Brně a při prověrkách v 70. letech se proti okupaci jednoznačně postavila. Pracovala jako projektantka v podniku Železničního stavitelství v Brně. Cvičila v Sokole, od dětství byla skautkou a aktivně se zapojila do obnovy Junáka v roce 1968 i po roce 1990. Zúčastnila se několika demonstrací v roce 1989 a v květnu 1990 prvního skautského sněmu v Praze. Po smrti manžela žije sama v Brně a věnuje se vnoučatům a historii své rodiny (rok 2022).