Poslední návštěva vězněného kazatele. To nebyl tatínek, ale kostra
Věra Tučková, rozená Burgetová, se narodila 23. dubna 1924 v obci Lipová na Prostějovsku. Vyrůstala v početné a silně věřící rodině. Její otec Cyril Burget působil jako baptistický misionář ve Vysokém Mýtě, kde se jeho zásluhou podařilo ustanovit Křesťanský sbor baptistů. To se mu podařilo i v roce 1929 v Kroměříži, kam se nastěhovala i jeho rodina a pamětnice zde absolvovala obchodní školu. Za druhé světové války ji protektorátní úřady totálně nasadily do nedalekého Hulína, kde prožila i dramatický závěr války. Cyril Burget se za německé okupace aktivně podílel na protifašistickém odboji, nejprve jako vedoucí jednotky podzemního hnutí a od roku 1944 velel partyzánské skupině Grado, s níž se měl zapojit do osvobození Kroměříže. Roku 1946 se stal duchovním kazatelem v baptistickém sboru na Vinohradech a posléze vydával český baptistický časopis s názvem Slova pro život, který komunistický režim později zakázal. Vzápětí došlo k jeho zvolení tajemníkem Bratrské jednoty baptistů v Československu a krátce se stal i jejím předsedou. V červnu 1952 ho však zatkla Státní bezpečnost a po roce stráveném ve vyšetřovací vazbě stanul ve vykonstruovaném soudním procesu s představiteli baptistické církve. Komunistická justice odsoudila Cyrila Burgeta k sedmi letům vězení a svůj trest si odpykával ve valdické věznici, kde ho začátkem roku 1954, jen krátce před smrtí, pamětnice navštívila. Cyril Burget zemřel 4. února 1954. Podle zprávy pohřební služby byl záhy zpopelněn a poslední rozloučení proběhlo pod přísným dohledem bezpečnostních orgánů. Otcova zapečetěná urna s popelem nebyla rodině nikdy vydána, a proto se pamětnice i její sestra domnívají, že jeho tělo bylo zahrabáno na zrušeném vězeňském hřbitově ve Valdicích. V roce 2005 proběhlo na nádvoří modlitebny baptistického sboru v Praze na Vinohradech slavnostní odhalení pamětní desky. Pamětnice dlouhé roky pracovala jako účetní záchranné služby a v době natáčení žila v Chebu (červen 2022).