„Když nebyl člověk straník, tak pořád byl osočovanej, že málo dělá. Já jsem třeba dostávala takový zprávy od okresního školního výboru, že málo pracuju mimo školu. Přitom všechno, co člověk dělal, musel dělat zdarma a já jsem si to začala psát a já jsem měla za měsíc třeba pětadvacet různých akcí, který jsem dělala mimo školu. Dojíždět na schůze, někam do Semčic, do Boleslavi, vést nějakej kroužek dětskej, mít třeba… ruský jazyk vyučovat mimo vyučování a vést lidové kurzy ruštiny a takovéhle. To všechno bylo zadarmo a to všechno zabíralo čas, ale žádný užitek z toho člověk neměl.“
„Ale manžela se to dotklo, manžel musel, on se dostal do té spořitelny a byl tam jenom rok a pak v roce 1947 přišel úřední příkaz 75 tisíc úředníků do výroby, takže on musel do výroby a dostal se do Semčic, kde měl za úkol štosovat pytle s nějakým obílím. Štosovat to znamená rovnat. A on byl tenkrát chudák těžce nemocnej s rukama, ale tenhleten trest musel vytrpět. Pak jedině, co ho zachránilo z týhletý těžký práce, protože on byl pořád nemocnej z tohohle toho, tak bylo založení JZD v Jabkenicích. A protože Jabkenice nás znaly, tak chtěly, aby jim manžel vedl účetnictví.“
„Totální nasazení se nás nedotklo, protože když jsem se vdala, když jsme se vzali s manželem a věděli jsme, že jsme jako v područí toho Německa, tak jsme si říkali: ‚Tak nebudeme chtít žádný děti a vydržíme bez dětí.‘ Pak ale přišla taková doba, kdy bezdětný manželé museli občas do Říše na práci, a když byla rodina, tak manžel zůstal v tý rodině, takže my jsme si pořídili dceru. To byl důsledek toho totálního nasazení.“
Libuše Tůmová, rozená Pavlištová, se narodila v roce 1919 v Kněžici u Městce Králové. Její rodiče vlastnili ve vsi obchod se smíšeným zbožím. Za války se Libuše vdala za učitele Oskara Tůmu. Za války se jim narodila dcera a díky tomu nebyli nasazeni do Říše. Po roce 1948 nevstoupili Tůmovi do komunistické strany. Oskar Tůma byl kvůli tomu přeřazen do dělnické profese, kde musel pracovat, i když měl nemocné ruce. Libuše začala po válce učit ve škole. V roce 1968 založila Libuše v Benátkách nad Jizerou základní školu pro romské děti a několik let ji vedla.
