Přišli dva Češi a ptali se na tatínka. Netušil jsem, že to byli gestapáci
Oldřich Vašák se narodil 24. června 1926 do rodiny československého legionáře Františka Vašáka. Vyrůstal v Moravském Krumlově, odkud se ale rodina vystěhovala v roce 1938, kdy město připadlo do Sudet. V té době Oldřich studoval na vojenském gymnáziu v Moravské Třebové v regionu Hřebečska. Vzpomíná na konflikty tamních německy mluvících obyvatel Němců s vojáky. Po obsazení Československa nacistickým Německem byla škola zrušena a Oldřich se vrátil do Brna, kde později studoval obchodní akademii. V červnu 1944 zatklo otce gestapo za jeho účast v organizaci Odboj. Za půl roku zemřel v koncentračním táboře v Litoměřicích. Oldřich musel na konci srpna 1944 nastoupit na nucenou práci do podzemní továrny Diana, kde vyráběl stíhací letouny Messerschmitt Bf 109. Příchod vojáků Rudé armády znamenal pro Oldřicha předzvěst dalšího zla, když se stal svědkem jejich násilí. Komunisty vnímal během celého života jako nepřátele. Našel si místo vedoucího účtárny pedagogické fakulty, která přešla pod rektorát Masarykovy univerzity, kde pracoval až do odchodu do důchodu v roce 1987. Oldřich se přestěhoval zpátky do Moravského Krumlova. V roce 2020 zde nechal před rodný dům umístit kámen zmizelých za svého otce Františka Vašáka.