Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Vasyl Vasyljuk (* 1962)

• narodil se 5. května 1962 ve městě Rivne v Rivnenské oblasti v tehdejším Sovětském svazu

• bývalý profesionální fotbalista, hrál v Uzbekistánu, Kazachstánu, na Ukrajině i v Česku

• od roku 2011 místopředsedou českého krajanského spolku Česká Beseda v Rivne

• docentem v oboru pedagogických věd a vyučujícím na Katedře teorie a metodiky tělovýchovy na Rivnenské státní humanitní univerzitě

• v době natáčení (2013) žil ve městě Rivne

Vasyl Vasyljuk je místopředsedou českého krajanského sdružení Česká Beseda, které sídlí v Rivne na západní Ukrajině. Sdružení má vědecký i kulturní charakter a věnuje se především volyňským Čechům. Jak Vasyl Vasyljuk dodává: „Chceme, aby zde kultura volyňských Čechů zůstala, ale každým rokem je to pro nás těžší a těžší.“

Česká Beseda vznikla díky podpoře Velvyslanectví České republiky

Vasyl Vasyljuk se narodil 5. května 1962 ve městě Rivne v Rivnenské oblasti v tehdejším Sovětském svazu. V minulosti pobýval v České republice, kde mimo jiné hrál fotbal za Baník Ostrava. Fotbal na profesionální úrovni hrál také v Uzbekistánu, Kazachstánu a na Ukrajině. V roce 2013 byl místopředsedou českého krajanského sdružení Česká Beseda v Rivne. Předsedou spolku byl rektor Rivnenské státní humanitní univerzity Ruslan Postolovskyj, který však zemřel v roce 2024, a druhým místopředsedou byl Vasyl Šeljuk. Stejně jako předseda, tak i oba místopředsedové jsou spojení s Rivnenskou státní humanitní univerzitou.

Krajanský spolek Česká Beseda byl založen v roce 2011 a na jeho vzniku se podílelo Velvyslanectví České republiky v Kyjevě: „Dříve jsme jezdili na Velvyslanectví České republiky do Kyjeva a tam pracoval pan Vágner. Jeho velice zajímala historie volyňských Čechů. Dále tam byl velvyslanec České republiky pan Šindel. Společně jsme hovořili o založení spolku v Rivne, protože jsme nedaleko Lucku.[1] S kolegy a se studenty jsme pak jezdili do českých vesnic a na české hřbitovy. Někde šlo něco vyfotit a jinde něco opravit.“

Členové spolku jsou jak krajané, tak studenti

Přestože se jedná o český krajanský spolek, členové nejsou pouze osoby s českými předky, ale své zastoupení mají také univerzitní studenti. Ti sice nemají český původ, ale zajímá je česká kultura a jazyk. Samotní krajané jsou pak již velmi staří, a tak jsou ve spolku aktivnější spíše jejich děti a vnuci. Volyňští Češi jsou však důležitým bodem zájmu sdružení: „Chceme, aby tady kultura volyňských Čechů zůstala, ale každým rokem je to pro nás těžší a těžší. Už nemáme hodně Čechů.“

V roce 2013 mělo sdružení celkem 72 členů a z toho bylo 28 krajanů. Sdružení mělo v roce 2013 také vědecké a osvětové cíle, věnovalo se organizování fotbalových zápasů nebo organizovalo v Rivnenské státní humanitní univerzitě knihovnu s českými publikacemi. Původní cíl vzniku sdružení byl však jiný, a to zpopularizovat český jazyk.

Členové spolku jsou především z města Rivne: „Ale víme, ve kterých vesnicích žijí krajané. Když jsme viděli zájem studentů, tak jsme také chtěli dát krajany dohromady. Máme to naplánované tak, že bychom vlastně všechny stáhli skrze spolek do Rivne.“

Spolupracujeme s českými vysokými školami

Česká Beseda si také cení zahraniční spolupráce s českými univerzitami. Tato spolupráce je však mimo krajanskou problematiku, protože smlouvy jsou podepsané mezi Rivnenskou státní humanitní univerzitou a Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy, Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, Pedagogickou fakultou Západočeské univerzity v Plzni, ale také s jinými školami v České republice (v Jihlavě a v Ledči nad Sázavou, se soukromou vysokou školou v Třebíči). Primárním účelem těchto smluv jsou studentské a vědecké výměny.

Studenti z Rivne pak také studují v České republice a sdružení jim pomáhá tím, že je jazykově na studia v České republice připravuje. Pro samotné studenty je totiž velice důležité, aby před příchodem do České republiky znali český jazyk, protože jinak by nemohli bezplatně studovat v českém studijním programu. Na rozdíl od Dubenského krajanského sdružení tak krajanský spolek z Rivne kalkuluje se soustavnou výukou českého jazyka.

Bylo by lepší zaměřit se více na kulturní činnost

Může se tak zdát, že Česká Beseda je podpůrným spolkem univerzity, ovšem krajanská problematika je velice důležitá a navíc se zdá, že se aktivity spojené s krajanstvím budou ve spolku rozšiřovat: „Kromě vědeckého cíle se také staráme o domy volyňských Čechů a o české hřbitovy. Fotíme je a posíláme fotografie na konzulát České republiky. Buď se najdou, anebo se nenajdou příbuzní, že by za námi přijeli. Je tady i památník zahynulým volyňským Čechům a naši studenti ho hlídají, aby tam byl pořádek.“

Sám Vasyl Vasyljuk jezdí se svou maminkou po českých vesnicích. Maminka, které v roce 2013 bylo 86 let, pak dokládá, kde přesně volyňští Češi žili, a vzpomíná na jejich osud. Pamětník si poznatky zaznamenával pouze soukromě, oficiálně své poznámky z těchto cest ještě nepublikoval a nikam je neposílal: „Jde o to, si něco zapsat. Nebo vyfotit tu babičku. Já to chci dělat, a až bych ten materiál nasbíral, tak bych ho odeslal do sdružení volyňských Čechů do Brna nebo do Prahy. Možná tam ani nevědí, že jejich příbuzní tady bydleli nebo bydlí. A pokud se dům jejich příbuzných už nezachoval, tak se zachovala alespoň vesnice nebo ono místo. Já také vidím, že česká strana, tedy česká vláda – a kdysi to tak nebylo – se začíná obracet na české spolky na Ukrajině kvůli informacím. Snaží se najít, kdo a kde bydlel, anebo najít ty pohřbené osoby.“

Právě kulturní a krajanská problematika by podle Vasyla Vasyljuka byla vhodnějším zaměřením do budoucna: „Chceme se věnovat nejen vědeckému, ale také kulturnímu směru. Já myslím, že by to bylo trochu lepší, protože na vědecké cesty jezdí většinou učitelé a málo studentů. Pokud budeme mít silnější kulturní směr, tak to bude lepší.“ Vasyl Vasyljuk také plánoval nechat zhotovit pamětní desku Josefa Švejka ve Zdolbunově. Je totiž prokázáno, že Jaroslav Hašek v tomto městě pobýval a jeho Osudy dobrého vojáka Švejka se Zdolbunova dotýkají.

Výhoda propojení České Besedy s univerzitou spočívá v tom, že sdružení nepotřebuje žádnou externí finanční nebo materiální pomoc, protože čerpá prostředky z univerzitního rozpočtu. Zázemí tak má sdružení na univerzitě a ta poskytuje i vhodné prostory pro činnost spolku. V případě nutnosti financování širších aktivit sdružení se shánějí peníze především od sponzorů.

Pobytové možnosti v České republice

V roce 2013 se udělovala víza ukrajinským občanům prostřednictvím systému Visapoint, jehož nepropustnost a časté problémy byly trnem v oku mnoha ukrajinských žadatelů. České krajanské spolky díky svým kontaktům s českým velvyslanectvím a konzulátem, stejně jako díky četným stykům s institucemi v České republice, však umožnily svým členům snazší překonání restriktivní české imigrační politiky: „Obvykle bych si musel udělat vízum, ukázat pas a pozvání. To ale nepotřebuji, protože máme čtyři nebo pět smluv s vysokými školami v České republice. Takže přinesu pas, ukážu smlouvu a za tři nebo čtyři dny mi udělají vízum. Teď mám vízum na pět let, protože spolupracujeme s českými školami.“

Jak Vasyl Vasyljuk uvádí, obdržet vízum je každý rok těžší a těžší. Poláci jsou schopni vyhotovit vízum prakticky ihned, ale české straně trvá poskytnutí víza velice dlouho. Důvodem podle pamětníka je, že hodně Ukrajinců jezdí do České republiky pracovat a zůstávají tam jako neregulérní migranti.

Velvyslanectví České republiky jinak poskytovalo Ukrajině relativně hodně stipendií na letní školy v České republice. Na těchto letních školách se stipendisté učí český jazyk, ale také poznávají českou kulturu. Celkem bylo v roce 2012 sedm až deset volných míst na letní školy pro celou Ukrajinu a díky spolupráci mezi Českou Besedou a Velvyslanectvím České republiky v Kyjevě dostávali v Rivne každé léto tři až čtyři místa.

V roce 2013 byl Vasyl Vasyljuk docentem v oboru pedagogických věd a pracoval na Rivnenské státní humanitní univerzitě na Katedře teorie a metodiky tělovýchovy. V době natáčení (2013) žil ve městě Rivne.

 

[1] V Lucku se také nachází české krajanské sdružení Matice volyňská.

 

Pozn. redakce: Nahrávka vznikla v roce 2013 před válkou na Ukrajině, některé uvedené informace tedy mohou být neaktuální.