Když přijeli němečtí okupanti, maminka je vítala šeříkem a radostí plakala. Mysleli jsme si, že se zbláznila
Marie Vegrichtová, rozená Dolečková, se narodila 3. dubna 1925 v osadě Moldavy Májovka v rovenské oblasti na Volyni. Tehdy území patřilo Polsku. Po vypuknutí 2. světové války v roce 1939 bylo připojeno k Sovětskému svazu. Rodiče byli potomci českých osadníků a měli velké hospodářství. Sověti je označili za kulaky, zabrali jim půdu a sebrali dobytek. Rodině hrozilo odvedení na Sibiř. V letech 1941 až 1944 zažila nacistickou okupaci a teror ukrajinských banderovců, kteří v kraji kradli a vraždili. Nacisté rodinu paradoxně zachránili před gulagem, protože Rusové před německými vojáky ustoupili. Roku 1947 Dolečkovi přesídlili do Československa. Dostali dům po odsunutých Němcích v Krásných Loučkách u Krnova. Po svatbě s reemigrantem z Volyně žila a hospodařila v Rusíně na Osoblažsku. Tam manželé opět zažili kolektivizaci zemědělství. Byli nuceni vstoupit do JZD. Měla tři dcery a v 70. letech se s mužem přestěhovala do Krnova.