Komunisté vyhnali prarodiče do chlíva, otci sebrali řeznictví a já jsem neměla odmaturovat
Stáhnout obrázek
Marie Vladyková, rozená Černá, se narodila 19. července 1948 ve Zlonicích do rodiny Čeňka Černého a Marie, rozené Hornické. Příbuzní z matčiny strany mají ve Zlonicích kořeny, které prý sahají až 400 let do minulosti. Otec i dědeček byli místními řezníky, prarodiče z matčiny strany zde měli statek. Marie vyrůstala s o dva roky starším bratrem Čeňkem. V roce 1953 komunisté nemilosrdně vyvlastnili prarodičům statek a vystěhovali je ze Zlonic do dvou malých místností hospodářské budovy v Blahoticích, které do té doby sloužily jako chlévy. O něco později rodičům sebrali řeznictví, které měli ve vlastním domě na náměstí. Otec měl jít pracovat do dolů, ale vyvzdoroval si, že zůstane prodávat v obchodě, který převzalo spotřební družstvo Pramen a poté Jednota. Jeho žena s ním dále pracovala v obchodě, ale nepobírala plat. Marie i její bratr Čeněk absolvovali základní školy s vyznamenáním. Čeněk se nesměl hlásit na maturitní obor a měl jít na zedníka, díky intervenci známého se dostal do učení na elektrikáře, později při zaměstnání vystudoval střední průmyslovou školu. Marie se díky nejlepším výsledkům u přijímaček dostala na gymnázium, avšak neměla dostudovat. U maturity ji bezdůvodně diskvalifikovali při zkoušce z matematiky. Odmaturovala na odvolání po přezkoušení. Kvůli kádrovým materiálům ji nechtěli nikde zaměstnat s výjimkou státního statku, kde jí nabídli práci na poli. Díky známému našla uplatnění v kanceláři ve stavebním podniku ve Zlonicích, což se nelíbilo komunistům z národního výboru a usilovali o její propuštění. Marie během let vystudovala střední ekonomickou školu při zaměstnání, pracovala jako účetní. Vypráví, jak prožila klíčové události roku 1968 ve Zlonicích. V osmdesátých letech a v první polovině devadesátých let žila s manželem v Hovorčovicích. Roku 1995 se přestěhovala do svého rodného domu ve Zlonicích, kde žila i v roce 2023.
