Považuji se za člena zlikvidované rodiny
Miloš Vočadlo se narodil 5. června 1930 v Žatci, kde ve stejném roce otec přišel o podíl na lékárně, kterou se společníkem vlastnil a provozoval, a rodina se odstěhovala do Prahy. V roce 1939 otec otevřel novou lékárnu v Praze 7. V letech 1940-1945 byli dva členové v širším příbuzenstvu vězněni v koncentračních táborech a jeden z nich zahynul. V roce 1944 otec onemocněl tuberkulózou a strávil téměř pět let v léčebnách a sanatoriích. Lékárnu vedli provizoři až do roku 1948-1949. V roce 1945 nastoupil pamětník na gymnázium a v roce 1948 se pokoušel o přijetí na medicínu. To mu novým režimem nebylo umožněno z důvodu politických postojů strýce Otakara, profesora na Univerzitě Karlově, který mu později pomohl díky posledním kontaktům dostat se ke studiu alespoň na matematicko-fyzikální fakultu. V roce 1950 byl otec režimem donucen vzdát se lékárny a dále byl zaměstnán jako správce vlastního majetku. V roce 1952 znovu onemocněl TBC. V roce 1953 dostal výpověď a byl mu vyměřen velmi nízký invalidní důchod. Rodina strádala. Rodiče si přivydělávali pomocnými pracemi a Miloš Vočadlo vedle studií vypomáhal brigádami v dělnických profesích. V letech 1953-1955 absolvoval základní vojenskou službu s řadou kádrových omezení. Starší sestra byla vyloučena z vysokoškolského studia a mladší sestře studium nebylo umožněno vůbec. V roce 1969 starší sestra s rodinou emigrovala do Belgie. Následkem toho nemohl nikdo z rodiny až do roku 1989 vycestovat. Pamětník se po celý život věnoval oboru organické chemie, publikoval řadu odborných titulů, vychoval čtyři děti, je v důchodu a žije s manželkou v Praze.