Nejdříve nás připravili o stroje, pak o živobytí a nakonec jsem se neměl ani vyučit
Bohumil Zalabák se narodil 29. srpna 1942 v Pískové Lhotě do rodiny soukromých zemědělců. Vyrůstal s mladší sestrou Marií. Rodina byla věřící. Hospodářství Zalabákových patřilo ve vsi mezi ty větší, měli koně a zemědělské stroje, které jim po komunistickém puči v roce 1948 zabavilo nově vzniklé jednotné zemědělské družstvo (JZD). Zalabákovi pod nátlakem vstoupili do JZD začátkem 50. let, po dvou letech vystoupili a pak byli znovu donuceni vstoupit v roce 1958, kdy je existenčně zlikvidovaly vysoké povinné odvody jejich zemědělských produktů. Bohumil byl od první třídy ve škole šikanován pro svůj „kulacký“ původ, ze stejného důvodu byl v padesátých letech vyloučen ze Sokola a nakonec mu bylo odpíráno i odborné vzdělávání. Do tříletého učebního oboru Mechanik zemědělských strojů se nakonec dostal díky mamince, která si to vymínila při podpisu vstupu do JZD. V letech 1961-1963 absolvoval základní vojenskou službu, kde v době karibské krize absolvoval vojenský výcvik na Šumavě. V polovině 60. let se oženil a založil rodinu. Do roku 1980 pracoval ve Státní traktorové stanici v Okřínku, poté v elektrárně v Poděbradech. Po převratu 1989 mu byly vráceny rodinné pozemky a začal podnikat v zemědělství. Ještě ve svých osmdesáti letech obhospodařuje 10 hektarů polí, na kterých pěstuje obilí.