Bohumil Zalabák

* 1942

  • „Co si pamatuji, byl tam starosta pan Malík. Po roce 1948 ale zvolili jako předsedu nějakého pana Čapka a ten dělal peklo. Také lidé kolem něj. Například ten soudruh s pistolí. Pan učitel řídící, ten dělal na výboru poradce a pokladníka a ve škole mi dělal peklo. Mstil se na mně. Vysypával mi tašku a zesměšňoval mě, tahal mě za pejzy. Já jsem nechtěl chodit do školy.“

  • „Chodil jsem do Sokola, kde nás cvičil Slávek Najbrt. Byl starší asi o 12 roků a byl to Sokol, který opravdu uměl cvičit. Cvičil na hrazdě na kruhách, opravdu měl sílu. Byl to můj vzor. Pak jednou přišel soudruh Čapek. Byl to syn předsedy Čapka, zrovna se vrátil z vojny. Přišel do tělocvičny, když byla zrovna rozcvička. Běželi jsme kolem celé sokolovny. Přišel a řekl, že Slávek Najbrt jako cvičitel skončil a on nastupuje místo něj. Pak byl nástup. Zavolal si mě a řekl mi: ‚Seber se a odejdi a víc sem nechoď .“ A takhle jsem skončil v Sokole. Bylo mi 10 let.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Poděbrady, 26.09.2022

    (audio)
    délka: 02:34:25
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nejdříve nás připravili o stroje, pak o živobytí a nakonec jsem se neměl ani vyučit

Bohumil Zalabák v roce 2022
Bohumil Zalabák v roce 2022
zdroj: Post Bellum

Bohumil Zalabák se narodil 29. srpna 1942 v Pískové Lhotě do rodiny soukromých zemědělců. Vyrůstal s mladší sestrou Marií. Rodina byla věřící. Hospodářství Zalabákových patřilo ve vsi mezi ty větší, měli koně a zemědělské stroje, které jim po komunistickém puči v roce 1948 zabavilo nově vzniklé jednotné zemědělské družstvo (JZD). Zalabákovi pod nátlakem vstoupili do JZD začátkem 50. let, po dvou letech vystoupili a pak byli znovu donuceni vstoupit v roce 1958, kdy je existenčně zlikvidovaly vysoké povinné odvody jejich zemědělských produktů. Bohumil byl od první třídy ve škole šikanován pro svůj „kulacký“ původ, ze stejného důvodu byl v padesátých letech vyloučen ze Sokola a nakonec mu bylo odpíráno i odborné vzdělávání. Do tříletého učebního oboru Mechanik zemědělských strojů se nakonec dostal díky mamince, která si to vymínila při podpisu vstupu do JZD. V letech 1961-1963 absolvoval základní vojenskou službu, kde v době karibské krize absolvoval vojenský výcvik na Šumavě. V polovině 60. let se oženil a založil rodinu. Do roku 1980 pracoval ve Státní traktorové stanici v Okřínku, poté v elektrárně v Poděbradech. Po převratu 1989 mu byly vráceny rodinné pozemky a začal podnikat v zemědělství. Ještě ve svých osmdesáti letech obhospodařuje 10 hektarů polí, na kterých pěstuje obilí.