František Zatloukal

„Možná jsem tady už ani nemusel být. Já jsem byl v Žižkových kasárnách a potom v Sochorových. V Olomouci byla hromada kasáren. A vždycky některý měli službu na Garňáku, ve vězení vojenským. A já jsem zrovna vyfasoval velitele stráže. To rozdělovala posádka na Envelopě, jak byl posádkový dům. A šli jsme, celá malá polní, samopal, maska, sumky, kanady, v maskáčích. Velitel stráže, závodčí a dva strážní, tak jsme šli čtyři po té Envelopě. A teď jak jezdili ty Rusi, tak najednou lehkej kulomet, my jsme šli po Envelopě, a teď najednou jedou Rusi, tak jsme se tam schovávali za kaštanama. A teď když přejeli, tak jsme vběhli do té věznice a věznice prázdná, tam nebyl žádnej vězeň. A za chvíli telefon, jestli jsme došli, ať nikde nevycházíme, že pro nás přijedou z roty. Oni totiž jim to z té posádky zapomněli nebo pozdě nahlásili, že naši vojáci nesmí vycházet se zbraněmi. No naštěstí tím jenom točil tím lehkým kulometem, že jako nespustil. Kdyby spustil, tak nevím.“

„To byl obrovskej barák, to bylo číslo tři a čtyři. Tam bylo spoustu věcí. Obrovská knihovna, ona měla knih a všeho možného. Po stěnách visely krásné obrazy, malované talíře takové velké, ten pan Coufal byl myslivec, tak tam pušky visely kdovíjaký. Bylo to tam moc pěkný. Jenomže potom ji soudruzi nějakým způsobem zlikvidovali. Skončila bohužel ve Šternberku. Barák zapečetili a pak všechno odvezli, nábytek krásnej, co tam byl, tam nezůstalo skoro nic. Já nevím, jestli na nějakej stranickej sekretariát nebo kde, to se nikdo nedozví. Psychický nátlak, nutili ji, aby chodila do chlíva dojit. Ona se starala, ještě měla sestru nemocnou starší. Když měla tři roky, maminka jí zemřela při porodu. Ten její otec už se podruhé neoženil a vychovával ji de facto jako kluka. Ona jezdila na kole do Olomouce, jak byla ta škola hraběte Pöttingea, tak tam ona jezdívala na kole, protože autobusy – nic takového tehdy nebylo. Hodně se angažovala ve všech těch hnutích. Ona byla poslankyně tehdejšího Revolučního národního shromáždění, byla první starostkou na Moravě, podle francouzského tisku dokonce ve střední Evropě.“