Ve všem vidím tatínka
Božena Zůbková, rozená Pravdíková, přišla na svět 13. srpna 1935 v obci Salaš nedaleko Velehradu na Uherskohradišťsku. Vyrůstala jako nejmladší dítě se dvěma sestrami a bratrem. Společně s rodiči a prarodiči žili v malém domku a živilo je drobné hospodářství. Od doby vzniku partyzánského oddílu Olga v lednu 1945, který podléhal 1. československé partyzánské brigádě Jana Žižky a operoval v prostoru Salaše, se tatínek pamětnice František a její bratr zapojili do pomoci partyzánům. Na základě doposud ne zcela vyjasněných okolností se oba stali společně s dalšími osmi příslušníky širší rodiny oběťmi tzv. Salašské tragédie. Dne 29. dubna 1945 bylo zastřeleno 19 mužů a jedna žena ubodána k smrti. Nejspíš padli do léčky členů gestapa vydávajících se za partyzány. Ti je pod zástěrkou náboru do partyzánského oddílu a zácviku střelby ze zbraní odvedli do lesa, kterému se říká Vápenice, a všechny na místě postříleli. Jedinou ženskou obětí se stala Aloisie Špičáková, která se k události dostala jako nechtěný svědek. Božena přišla o deset příbuzných. Po válce absolvovala měšťanskou školu na Velehradě a v Uherském Hradišti se vyučila švadlenou. Vdala se a vychovala tři děti. Stále žije na Salaši.