Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu

Projekt „Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu“ řešil v letech 2006–2008 Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. Spoluřešitelskými institucemi byly Muzeum města Ústí nad Labem a Národní archiv . Část projektu Oralní historie se zabývala získáváním osobních svědectví a vzpomínek z okruhu adresátů projektu, respektive osob jim blízkých metodou oralní historie. Na sběru a zpracování osobních svědectví a vzpomínek se podíleli pracovníci v České republice i v zahraničí, především ve Spolkové republice Německo. Životopisné rozhovory byly zaznamenávány v digitální zvukové podobě a v několika případech také formou digitálního audiovizuálního záznamu. Na samém začátku projektu odstartovala informační kampaň s cílem vyhledat pamětníky, kteří by historikům mohli sdělit svá svědectví. Kampaň probíhala ve spolupráci Ministerstvem zahraničí ČR, zastupitelskými úřady České republiky a Českými centry. Řešitelský tým zveřejnil výzvu k široké mezinárodní veřejnosti. Jejím cílem bylo oslovit sledovanou skupinu obyvatel v zahraničí a navázat s nimi a jejich rodinami kontakt. Podobně se postupovalo také vzhledem k české veřejnosti. Hlavní deníky vycházející v České republice přinesly na konci roku 2006 výzvu k pamětníkům a stručná informace o projektu vyšla také v řadě tiskovin městských a radničních novin v regionech bývalého pohraničního území. Za adresáty projektu a tedy potencionální narátory výzkumný tým určil osoby, které splňovaly alespoň dvě z následujících kritérií: 1. dne 29. září 1938 měly československé státní občanství a žily na území dnešní České republiky 2. v průběhu druhé světové války se aktivně zapojily do odboje doma i v zahraničí nebo byly nacistickým režimem perzekuovány (např. věznění, zatčení) 3. utrpěly újmu po 8. květnu1945 v souvislosti s opatřeními uplatňovanými proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu (především pokud jim nebylo umožněno obnovit československé občanství). V průběhu realizace projektu byl okruh narátorů rozšířen o příbuzné, především potomky osob splňujících zadané podmínky, kteří současně se svým životním příběhem vyprávěli příběh jejich. Všechny rozhovory byly vedeny s přihlédnutím k osobnosti a stylu vyprávění jednotlivého narátora podle jednotného schématu rozhovoru; jejich těžiště tvořily osobní vzpomínky na situaci v Československé republice v předmnichovském období, politický boj antifašistů, zážitky a zkušenosti z období po obsazení pohraničních území, odbojovou činnost a perzekuci během války, poválečnou diskriminace a zakotvování v novém, respektive staronovém prostředí po válce. Na základě jednoho až dvou setkání s pamětníkem, při kterých se rozhovor realizoval, byla ke každému z nich vytvořena kompletní složka narátora. Ta kromě záznamu rozhovoru a jeho přepisu obsahuje také současnou osobní fotografii narátora, základní životopisná data či biografii, narátorem poskytnuté dobové dokumenty a fotografie, protokol o rozhovoru. Kompletní složky narátorů jsou uloženy v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., kde jsou přístupné veřejnosti. Do konce srpna 2008 bylo získáno 70 osobních svědectví pamětníků. Necelá polovina rozhovorů byla pořízena v České republice (29), ostatní v Německu (30), Rakousku (5), Anglii (3) a v zámoří Kanadě a Spojených státech (3). Na řešení úkolů sekce orální historie v rámci projektu „Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu“ se podíleli Barbora Čermáková, David Weber z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., Tomáš Okurka z Muzea města Ústí nad Labem, Martin Hořák, Renáta Sulková, Jiří Opluštil a Pavla Plachá ze společnosti Živá paměť, o. p. s. Hlavním koordinátorem tazatelů v zahraničí byla Alena Wagnerová a mezi tazatele patřili Geog Schatz, Stefan Dölling, Rosemarie Mieder, Giselinde Schwarz, Jana Starková.

Rozhovory ze sbírky pořízené v rámci projektu „Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu“ jsou v souladu s badatelským řádem přístupné všem zaregistrovaným badatelům. V případě, že badatelé a badatelky budou chtít z archivovaných rozhovorů citovat ve svých vědeckých a kvalifikačních pracích, nechť prosím uvedou jméno instituce, kde je sbírka uložena (nejlépe psát kurzívou), dále pak název sbírky (tj. „Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu“), jméno a příjmení narátora, jméno a příjmení tazatele a datum vedení rozhovoru.