Raději ve špinavých montérkách s čistým svědomím než v bílé albě se špinavým svědomím
Mons. Josef Kajnek se narodil 18. dubna 1949 v Kutné Hoře. V necelých pěti letech mu zemřel otec na rakovinu. Od dětství ho vychovávali v křesťanském duchu, pamětník ministroval v kostele sv. Jakuba v Kutné Hoře, pravidelně chodil na mše a navštěvoval hodiny náboženství. V mládí se rozhodl pro kněžskou službu a v roce 1971 nastoupil na litoměřickou bohosloveckou fakultu. Dne 26. června 1976 Josefa Kajneka vysvětili na kněze a následně ho jako kaplana poslali do České Třebové. Po roce ho přeřadili jako administrátora do obce Písečné a za další tři roky do Ústí nad Orlicí. Jak sám vzpomíná, nechtěl se dostat do potíží s komunistickým režimem, a tak se vůči němu výrazně nevymezoval. Přesto mu za maření církevního dozoru nad církvemi v roce 1984 odejmuli státní souhlas a odsoudili ho k podmíněnému trestu. Stačilo, že bez povolení církevního tajemníka svolil katechetce vyučovat děti náboženství. Více než rok pak pracoval u Státních lesů a v Metrostavu, než se vrátil do kněžské služby. Jako administrátor pak sloužil v Chomuticích u Hořic, v Lázních Bělohrad a v Pardubicích. StB mu ale nedala pokoj a ještě několikrát ho předvolali k výslechu. Po pádu komunistického režimu ho v roce 1990 biskup Karel Otčenášek povolal ke službě generálního vikáře a v prosinci 1992 přijal biskupské svěcení a současně byl ustaven světícím biskupem. Kvůli totální vyčerpání z práce v diecézi se v letech 1998 až 2001 vrátil k pastoraci ve farnosti Jablonné nad Orlicí. Od roku 2011 je generálním vikářem královehradecké diecéze.