Můj smogový semafor a sirény z amplionů vyhnaly lidi do ulic
Ivan Beneš se narodil 21. června 1948 do rodiny obvodního lékaře a ženy v domácnosti. Pamětníkův otec Karel pracoval před druhou světovou válkou na Slovensku, po vyhlášení Slovenského štátu ho ale zatkli a odvezli do sběrného tábora Vyhne u Zvolena. Rodiče se brali na dálku a po svatbě matka Vlasta za otcem na Slovensko přijela. Zatkli ji a odvezli do stejného tábora. Po skončení války se mladý pár vrátil do Čech a otec našel místo v Košťanech u Teplic, kde provozoval nějakou dobu praxi. Ještě před pamětníkovým narozením se manželé Benešovi ujali chlapce, jehož rodiče zemřeli během druhé světové války ve vyhlazovacím táboře Osvětim. Zhruba po roce se o dítě přihlásil jeho nejbližší příbuzný, který sloužil v americké armádě. Když mu služba skončila, hocha si odvezl. Ivan Beneš prožil v Teplicích krásné a bezstarostné dětství. Aby vylepšili jeho kádrový posudek a mohl studovat, vstoupili rodiče do Komunistické strany Československa (KSČ). Otec ze strany v roce 1968 odešel ze zdravotních důvodů. Pamětník vystudoval přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy obor organická chemie. Po studiích nastoupil do Ústavu organické chemie a biochemie v Praze, dvakrát absolvoval roční stáž u spřáteleného německého ústavu v Halle nad Sálou. Dvakrát se oženil, vychoval tři děti. Jeho druhá žena je Němka. V roce 1983 nastoupil do okresní hygienické stanice jako vedoucí hygienických laboratoří, věnoval se měření znečištění životního prostředí, rozborům vod a vědecké práci. Působil v „Projektu Teplice“, který zkoumal vývoj znečištění ovzduší na severu Čech. Státní bezpečnost ho vedla jako prověřovanou osobu kvůli jeho stykům a výjezdům do zahraničí. V krajské hygienické stanici a zdravotním ústavu v Teplicích pracoval do roku 2018, od té doby je v důchodu.