Světlana Bigajeva

* 1963

  • "Třetí den už byla většina lidí polomrtvá. Kdyby se to všechno ještě pozdrželo, přežil by málokdo. Já sama už jsem tehdy nemohla, chtěla jsem si lehnout, a najednou přišel výbuch, který mě vyhodil do vzduchu. Měla jsem břišní zranění, upadla jsem do bezvědomí, a když jsem se pak vzpamatovala, byli okolo mě jen mrtví a ranění. Viděla jsem, jak je jeden z teroristů obchází a zabíjí ty, kteří ještě žili. Potom druhý terorista řekl, že kdo je ještě naživu, ať vstane a jde do jídelny. Sotva jsme stáli na nohou. Podpírala mě jedna sousedka, která tam pak umřela."

  • "Ten den bylo překrásné ráno. Vstala jsem, připravila jsem věci a snídani pro děti. Připravila jsem tři pirohy. Babička se pomodlila, aby děti prožily úspěšný školní rok. Dala jsem jim jídlo, vypravila je do školy a pak jsem šla za nimi. Za pět minut potom, co jsme tam přišli, přiběhla jedna známá a křičela: 'Teroristi, teroristi! Utíkejte!'"

  • Celé nahrávky
  • 1

    Beslan, 01.06.2014

    ()
    délka: 
    nahrávka pořízena v rámci projektu Pamětníci teroristického útoku v Beslanu
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Kdybych tam tehdy nebyla, nepřežil by to

Světlana Bigajeva
Světlana Bigajeva
zdroj: archiv post bellum

Světlana Bigajeva, rozená Chudijeva, se narodila ve Farně v roce 1963. Jejím rodným jazykem je osetština, i když je její rodina pravoslavné víry, přátelila se v dětství i s muslimskými dětmi z okolí. Vystudovala ekonomickou školu a po absolutoriu v roce 1988 se vdala a odstěhovala do Beslanu. Narodily se jí tři děti: Suslanbek (1988), Georgij (1990) a Azamat (1992). V den útoku vypravila své syny do školy a vydala se za nimi. Teroristé je zahnali do tělocvičny a utéct se podařilo jen jejímu prostřednímu synovi. První den strávený v tělocvičně všichni doufali, že budou brzy propuštěni. Teroristé ale před zraky rukojmích zabili muže, který se snažil ostatní uklidňovat. Když pak byla propuštěna skupina nejmenších dětí, chovali se teroristé ještě brutálněji. Výbuch třetího dne vyhodil pamětnici do vzduchu a způsobil jí břišní zranění. Když se probrala z bezvědomí, viděla, jak teroristé zabíjejí ty, kteří výbuch přežili. Po chvíli nahnali teroristé všechny přeživší do jídelny. Cestou bylo mnoho lidí zabito střelbou přicházející zvenku. Z jídelny ji i se starším synem vyvedly oknem jednotky speciálního nasazení. Světlana Bigajeva vzpomíná na momenty v nemocnici, kde lidé v panice hledali své blízké. Personál zapisoval na tabule jména těch, které přivezli. Pamětnice měla štěstí, v nemocnici našla i svého mladšího syna, kterého výbuch vyhodil ven z budovy. Kdo nenašel své blízké zde, šel hledat do márnice. Světlana Bigajeva i oba její synové obsazení beslanské školy přežili.