Celý život jsem hledala, kdo by mě měl rád
Jana Drašnarová, rozená Klepalová, se narodila 20. června 1939 v Praze. Otec byl obuvník a matka v domácnosti. Rodina se třemi dětmi žila nuzně v malém pronajatém bytě v Praze. Ke konci války otec udal Němcům výběrčího nájemného. Ti dotyčného odvezli do koncentračního tábora, kde zahynul. Tato skutečnost poznamenala pamětnici na celý život. Po válce šla rodina Klepalových do internačního tábora Hagibor. Otec a matka byli za spolupráci s Němci uvězněni a děti putovaly k náhradní výchově. Jana Drašnarová byla v letech 1946–1951 v pěstounské rodině v Lidmani a pak v dětském domově v Počátkách na Vysočině. Otec ve vězení zemřel, matka byla propuštěna v roce 1952. Pamětnice už s ní nenavázala dobrý vztah. Protloukala se životem sama a naštěstí se vždy našel někdo, kdo v ní rozpoznal chytrou dívku a držel nad ní ochrannou ruku. Po ročním zemědělském učilišti v Telči nastoupila v roce 1955 na Střední školu zemědělskou v Čáslavi. Pak pracovala jako zootechnička v zemědělském družstvu. Na vysokou školu nemohla kvůli svému původu. Po doporučení pracující třídy ke studiu se nakonec v roce 1964 dostala na Vysokou školu veterinární. V roce 1965 se nechala přejmenovat. Vdala se v roce 1971 a má jednoho syna. Pracovala jako veterinární lékařka v oboru hygieny potravin.