To se musí prožít, to vám nikdo nevěří
Stáhnout obrázek
Plukovník v. v. Jozef Haríň se narodil 11. října 1921 v Ružomberku v tehdejším Československu. Vychodil obecnou školu, vyučil se automechanikem a poté odešel pracovat do textilní továrny v obci Rybárpole u Ružomberku. Dne 10. září 1941 narukoval do slovenské armády, sloužil u 1. autopraporu v Nitře a po prodělání kurzu řidičů nákladních vozidel sloužil u 11. autopraporu v Banské Bystrici. Od ledna do července 1942 sloužil jako skladník autodílů u autopraporu v Prešově. V červenci 1943 byl přesunut do zajišťovací slovenské divize v běloruském Minsku, ale hned v září 1943 byl stažen a přesunut do Itálie do pracovní technické divize, kde sloužil jako řidič nákladního auta v intendančním skladu. V březnu 1944 přeběhl k americké armádě v prostoru Monte Cassina ve střední Itálii a byl internován ve sběrném táboře u Neapole. Od dubna do června 1944 pobýval u československé mise v jihoitalském Bari, kde se rozhodlo o jeho zařazení pro zvláštní úkoly. To znamenalo, že se stal aspirantem na parašutistický výsadek do Protektorátu Čechy a Morava. Od června do července 1944 prodělával parašutistický a bojový výcvik v anglo-americkém táboře v jihoitalském Brindisi a od července do prosince 1944 zpravodajský a šifrovací výcvik u československé vojenské mise v Bari. Byl zařazen do výsadku Embassy a dne 21. prosince 1944 byl s Karlem Mladým a Janem Grajzelem vysazen do protektorátu. Původně měli přistát u obce Břez u Kroměříže, ale omylem byli vysazeni u obce Prostějovičky u Prostějova. Jozef Haríň se po výsadku sešel s Karlem Mladým, ale s Janem Grajzelem, který měl u sebe materiál včetně radiostanice, kontakt ztratili. Karol Mladý se spolu s pamětníkem rozhodli pro odchod do vesnice Břez a plánovali se ohlásit na první kontaktní adrese. To však skončilo neúspěchem a ani kontakt s druhou adresou v Horní Bečvě u Rožnova pod Radhoštěm nebyl úspěšný. Parašutisté se tak rozhodli k odchodu na Slovensko. Už dříve postřelený Karol Mladý nepřežil přestřelku s příslušníky gestapa na moravsko-slovenském pomezí. Jozef Haríň vyvázl s průstřelem nohy. Díky pomoci místního hajného se nakonec dostal k sovětským partyzánům a zapojil se do partyzánské skupiny Rodina, působící mezi Velkou Bytčou a Makovem na západním Slovensku. Nejdříve figuroval jako velitel oddílu a poté i jako velitel průzkumné roty. Poté se sešel s 1. československým armádním sborem a od května do června 1945 působil v něm a s ním došel až do Prahy. Po válce dokončil důstojnickou školu a v roce 1946 odešel z armády. Vrátil se do Ružomberku a pracoval v administrativě. Zemřel dne 22. června 2007 ve slovenské obci Štiavnička u Ružomberku.
