„Obec Lavriv velice strádala v období války. Obec byla hlavně patrioticky naladěná, ale nebyli naladění všichni stejně. To být nemohlo. Existovaly různé strany, které se už za Polska projevovaly – nacionalisté i komunisté, kteří mezi sebou měli určité vztahy. Ale [měli rozepře – pozn. autora] ideologické a nikoliv militantní. To začalo později. V období války se to rozvinulo."
„Po válce zůstalo [v obci Lavriv – pozn. autora] málo místních obyvatel, ale jakmile se začaly organizovat kolchozy a polí bylo hodně, práce bylo hodně, pracovníci nebyli, tak začali zvát jiné lidi. K nám do Lavrivu hodně lidí přijelo z Polesí."
„Obec určitě [v období druhé světové války – pozn. autora] velice strádala. V roce 1943 za nacistické okupace byla spálená. Bylo tam celkem devět set domů. Dovedete si to představit? Všechno bylo spálené, všechno, a zůstalo podle mě devět, nebo kolik, nedohořelých domů. Nebo zůstaly domy, které byly daleko pryč v poli."
Sima Dmytrivna Kordunova se narodila 14. února 1931 v obci Lavriv u Lucku v tehdejším meziválečném Polsku. V obci Lavriv prodělala sovětskou (1939-1941) i německou okupaci Ukrajiny (1941-1944). V období nacistické okupace byla její rodná obec vypálena nacistickými vojáky jako odplata za odchod místní ukrajinské policie do řad Ukrajinské povstalecké armády. Bratra za nacistické okupace odvedli na nucené nasazení do třetí říše a otce Dmytrije po opětovném příchodu sovětů mobilizovali v roce 1944 do Rudé armády. Místo nástupu na frontu ale byl pravděpodobně zastřelen NKVD u ruského města Ufa. Sima Dmytrivna vystudovala pedagogický institut a v roce 1975 se přestěhovala do obce Polonka u Lucka. Napsala knihu o historii obce Lavriv a v současnosti píše knihu o Polonce, která je dnes součástí města Luck. V době natáčení stále žila v této části Lucku ve Volyňské oblasti na západní Ukrajině.
