Už nechci vidět nikoho mrtvýho, ani esesáka. Já už viděla mrtvol moc.
Luisa neboli Líza Matoušková se narodila 25. listopadu 1930 v Nových Hradech do smíšené česko-židovské rodiny. Maminka byla křesťanka, otec patřil k rozvětvené židovské obchodnické rodině Cíglerů. Před válkou byla pamětnice zvyklá hovořit česky i německy, mít české i německé kamarády. To se s válkou ale změnilo, rodina čelila protižidovským opatřením, otec pamětnice navíc tehdy zemřel. Počátkem roku 1945 musela nastoupit do transportu do Terezína. V květnu roku 1945 se sama vydala domů, sestra Berta se vrátila o měsíc později, protože onemocněla spálou. Z širší rodiny se vrátila jen pamětnice se svou sestrou Bertou. Než po válce přes všechnu byrokracii stát vrátil rodině majetek, už byli u moci komunisté a majetek jim zase zabavili. Pamětnice začala pracovat v 16 letech v textilce, později ale byla ženou v domácnosti a pomáhala svému muži, malíři. V roce 1950 zažila výslech StB v souvislosti s Janem Maškem, známým šumavským převaděčem. Luisa Matoušková měla v životě mnoho zálib - závodně rybařila, jezdila na motorkách a v autech, střílela z malorážky, dělala jachting, hrála divadlo. Po revoluci dostala rodina majetek zpátky a Luisa si splnila svůj sen, zařídila si obchůdek s keramikou.