Jiří Fiedler

* 1935

  • „Měli jsme klubovnu, dřevěný barák na břehu potoka. Tu jsme v červenci roku 1950, byl to finský rozebíratelný domek takový, bylo to rozebíratelné z dřevěných polí, tu jsme rozebrali a převezli do lesa, tam jsme si postavili chatu a tam jsme prakticky pokračovali v takovém skautském životě, i když trochu ve skrytu. My jsme se víceméně orientovali na Setona a woodcraft.“

  • „Jméno Javor mám asi od svých 16 či 17 let, jak jsme v té chatě skautovali, tak jsme si takovéto přezdívky dávali. Javor, protože jsem tehdy strašně obdivoval Kanadu. Já jsem za minulého režimu nosil tady v klopě kovový odznáček - javorový list. Všimli si toho někteří a říkali, že tady propaguju nějaké kapitalistické myšlenky.“

  • „V roce 1971, v lednu, na takový nějaký protest asi, že ten Junák byl takto zlikvidován už vlastně potřetí, tak jsem, tady nad obcí je kopec Těškovice, tam položil pár kamenů a založil tam takovou mohylu, kde kdo chtěl, tak přiložil kameny podobně jako na Ivančeně. Dneska už je to pořádná hromada. Dnes je to známé a je to i v mapách. Je to, Památník slezského skautingu, se tomu říká. A jsou tam vkládány epitafní destičky zemřelých skautů.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Háj ve Slezsku, 18.04.2012

    (audio)
    délka: 02:09:22
    nahrávka pořízena v rámci projektu Skautské století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Na protest likvidace Junáka jsem založil mohylu na Těškovici

Fiedler během natáčení
Fiedler během natáčení
zdroj: -

Jiří Fiedler, skautskou přezdívkou Javor, se narodil 18. 6. 1935 v Háji (dnes Háj ve Slezsku) v rodině zaměstnance dusíkárny v Mariánských Horách. Během osvobozování Háje byl jejich dům zasažen a oni se štěstím přežili ve sklepě. Do Junáka vstoupil v červnu 1945 a skautský slib složil na skautském táboře 6. července 1948. Po zákazu Junáka byl ve skupině pěti roverů, která vyvíjela ilegální skautskou činnost doplněnou woodcraftem. Tato skupina ukončila činnost v roce 1955, kdy všichni narukovali na vojnu. V březnu 1968 se Javor podílel na obnově skautingu v Háji ve Slezsku. Po opětovném zákazu Junáka na protest založil mohylu na kopci Těškovice, která má dodnes tradici, podobně jako známá Ivančena. V práci s mládeží chtěl pokračovat i v době normalizace, proto vstoupil do TISu. Po sametové revoluci se podílel na třetí obnově skautingu v Háji a posléze se stal vůdcem střediska Ostrá Hůrka. Za svoji činnost pro skauting byl odměněn přijetím do Svojsíkova oddílu, dvakrát mu byla udělena Medaile díků a je nositelem Syrinx - bronz a Syrinx - stříbro.