Na vojně jsme byli schovaní
Josef Mokrý se narodil 19. prosince 1925 v Nížkově na Vysočině. Bydlel spolu s rodiči a jedenácti sourozenci v domě s malým hospodářstvím, kde musel od dětství pomáhat. Po vychození obecné školy se přestěhoval do Prahy, aby mohl navštěvovat arcibiskupské gymnázium. Vlivem okupace musel několikrát změnit místo studií a v roce 1944 byl odveden na nucené práce k německému sedlákovi, kde strávil celý rok. Po květnu 1945 si doplnil poslední rok gymnázia a začal navštěvovat seminář v Hradci Králové. Na semináři se stal svědkem státních zásahů do církve, falešného obviňování a zatýkání i jiných nespravedlností. V roce 1950 byl, spolu s ostatními studenty z ročníku, tajně vysvěcen na kněze. Ještě téhož roku dostal povolávací rozkaz na vojenskou službu, k PTP. Vlivem souhry okolností dostal krátkodobou možnost působit na farnosti v Přibyslavi. Přesto, že tato služba trvala pouhý měsíc, stihl Josef Mokrý zjistit, že na farnostech mají hlavní slovo státní tajemníci. Služba u PTP byla velmi namáhavá, a to zejména pro kněží. Josef Mokrý pracoval nejčastěji v lese nebo na stavbách. V roce 1953 mu naštěstí umožnili odchod do civilu. Poté nastoupil na své první kaplanské místo do Skutče. V následujících letech vystřídal řadu dalších míst, až nakonec mohl vzít místo po zemřelém faráři v Ronově nad Doubravou. V této malé obci v Pardubickém kraji působí Josef Mokrý od roku 1963 dodnes.