Ale nechtěli vzít mě, chtěli vzít mého bratra, protože jsem byl ještě kluk
Stáhnout obrázek
Jaromír Čížek se narodil 17. června 1924 v Dolních Beřkovicích u Mělníka v tehdejším Československu. Vychodil obecnou a měšťanskou školu a poté nastoupil na Vyšší průmyslovou školu v Roudnici nad Labem. Dne 20. června 1942 byl zatčen v souvislosti s tzv. roudnickou perzekucí studentů, a jelikož se v době zatýkání nenalézal v prostorách školní budovy jako drtivá většina jeho spolužáků, přijeli si pro něj čeští četníci do Bechlína, kam se mezitím rodina odstěhovala. Spolu se spolužáky z průmyslové školy a se studenty roudnického gymnázia byl vězněn v Malé pevnosti Terezín za údajné osnování atentátu na Oberlehrera Alfreda Bauera, ředitele německé školy v Roudnici nad Labem. Pamětník pracoval na venkovních komandech, v Ústí nad Labem, v Lovosicích a na dalších místech. Ve dnech 26. nebo 27. listopadu 1942 byl z Malé pevnosti propuštěn, ale musel se hlásit na kladenském gestapu, které ho poslalo na nucené nasazení do Hněvic u Roudnice nad Labem. Od prosince 1943 do 5. května 1945 byl nuceně nasazen v Berlíně, ve Finsterwalde (u města Cottbus) a nakonec v Davli. Dne 5. května 1945 odjel do Prahy, kde se v Chuchli setkal s Ruskou osvobozeneckou armádou, se kterou se spojil a postupoval na Dobříš. V květnu 1945 působil spolu s ostatními spolužáky v Revoluční národní gardě v Ústí nad Labem a po ustanovení průmyslové školy v témže městě začal znovu navštěvovat střední školu. Po dokončení průmyslovky pracoval jako strojař-konstruktér v Ústí nad Labem, v Brodcích nad Sázavou a v Praze a poté ve Výzkumném ústavu práškové metalurgie a v klenotnictví. Pracoval i jako tajemník Národního výboru v Praze-Písnici. Tam také v roce 2016 žil.
