Jaroslav Česák

* 1930

  • „Přišel povolávací rozkaz, tak jsem sedl večír do vlaku, odpoledne jsem ještě nakrmil dobytek, večír jsem sedl do vlaku tady v Hradci [Králové – pozn. aut.] a na vagonu bylo napsáno: ‚Všecky koně jedou do Mimoně.‘ Měl jsem povolání do Mimoně. Tak jsme jeli, noc jsme přečkali v nějaké hospodě v Liberci a časně ráno jsme dojeli vlakem do Mimoně. Tam nás na nádraží sebrali a [začaly – pozn. aut.] normální procedury, ostříhali nás a tak dále. A furt jsem myslel, že jsme u bojového útvaru.“

  • „Najednou nás v noci budili, přijel tam na revizi nějaký stařičký plukovník, takový děda, a všecky vojáci museli nastoupit. V noci. Já jsem tak tvrdě spal, že jsem nenastoupil, a [když – pozn. aut.] teprve šmejdili poddůstojníci, tak mě vyvlekli. A já jsem tomu dědkovi musel podat hlášení a povídal jsem: ‚Soudruhu plukovníku, já jsem v úderce, která plní na sto třicet procent, já jsem tak unavený, že jsem přišel ze šichty a že jsem tvrdě usnul.‘ Ten dědek mě poslal zpátky spát. To já měl hroznou výmluvu na tohle. Protože hoši, co se tak neunavili, tak chodili na rozcvičky.“

  • „Rodiče prostě lpěli na pozemcích. Protože jsme je po staletí obdělávali, tak k nim měli ohromný vztah. Proto já taky dodnes, pokud můžu, ve svých třiaosmdesáti letech, tak šestnáct hektarů, které mi zbyly, respektive které jsem znovu nabyl dědictvím téhle chalupy, se snažím obdělávat. Ale už je neklidím, už nechávám mladým tu sklizeň. Ale měl jsem doteď deset krav, které jsem pásl.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Hradec Králové, 02.11.2013

    (audio)
    délka: 03:00:09
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Pracuji v úderce na sto třicet procent, to byla má výmluva

Jaroslav Česák se narodil 20. května 1930 v Hradci Králové do starého sedláckého rodu. Již odmala byl zvyklý pracovat v zemědělství, a tak se po obecné a měšťanské škole plně ujal rodinného hospodářství. V něm setrval až do roku 1951, kdy narukoval k Pomocným technickým praporům. Službu zahájil v Mimoni a poté následovalo převelení do Karviné na šachtu Ludvík. Nastoupil do skupiny 733, ale jelikož rodiče byli již staří a pamětník jim potřeboval posílat peníze, přešel do úderného oddílu 3731. U Pomocných technických praporů zažil také měnovou reformu, a dokonce byl vyslýchán kontrarozvědkou kvůli údajnému řečnění proti režimu. Roku 1953 se vrátil do civilního života, odjel zpět do Hradce Králové a nastoupil do místního jednotného zemědělského družstva. V současnosti (2015) žije v Hradci Králové.