Andrés Reynaldo

„Když se dnes podívám na současnou Kubu, pociťuji smutek a velkou bolest, protože ta země ztratila… aspoň mi to tak připadá, kéž bych se mýlil… ta země ztratila schopnost vzepřít se systému, který je už mrtvý. Mnoho lidí se ptá, jak je to možné, že se na Kubě stále žije takto, když už v tom není ten ideologický aspekt, celé je to naprosto vyprázdněné. Je prokázáno, že se jedná o mafiánskou strukturu, která to všechno kontroluje. Snažím se tedy přispět, jak jen mohu. Píši své články, můj přínos jsou má slova. A pokud má nějakou hodnotu promluvit o tom, co jsem za svůj život viděl, o tom, co už se ztratilo v čase, mohu hovořit o svých pochybách a zklamáních, která se mi vybaví, když myslím na Kubu. Jenže mně je už je 66 let. Ve skutečnosti bych se rád posadil na dvorek svého domu a četl si pod mandloní.“

„Když hovoříme o Kubánské revoluci, je třeba zdůraznit, že to nebyla dělnická třída, která by ji snad provedla, protože na Kubě fungovaly odborové organizace, navzdory generálu Batistovi, navzdory tomu, co by mohl kdokoli říct, odbory byly velmi silné. Komunistické odbory stály za Batistou. Ovšem tyto odbory byly velmi úspěšné. Měly své vlastní nemocnice, rekreační zařízení, měly své vlastní fondy a poskytovaly finanční asistenci. To všechno zmizelo, když zvítězila revoluce. Takže dělnická třída nepodporovala revoluci, černošské obyvatelstvo ji nepodporovalo a venkované také ne. Naopak, během prvních let po vítězství revoluce se zformovalo velké povstání rolníků v pohoří Escambray. Trvalo to sedm nebo osm let, než bylo povstání s veškerou sovětskou pomocí potlačeno. To povstání bylo zpočátku podporované CIA, nicméně od roku 1961 již k žádné podpoře nedocházelo."