Byl jsem povolán ke službě a víc nechci
Stanislav Pavlík se narodil 29. října 1930 v městečku Kolinec na Klatovsku. Rodiče měli malé hospodářství. Po měšťance se učil pekařem v Sušici. V roce 1945 nastoupil na reálné gymnázium v Praze v Dušní ulici, bydlel v dominikánském juvenátě. V září 1949 vstoupil do noviciátu dominikánského řádu v Olomouci. V dubnu 1950 provedla komunistická moc tzv. Akci K (kláštery), během níž Státní bezpečnost zlikvidovala všechny mužské kláštery v Čechách a na Moravě a řeholníky internovala. Také Stanislava a jeho spolubratry převezli do internačního střediska v Broumově. Později jej přemístili do Hájku u Prahy a do Hradce Králové. Na podzim 1950 byl odveden na vojnu do Komárna, kde absolvoval základní výcvik. Poté sloužil tři roky ve „farářské rotě“ u Pomocných technických praporů (PTP), pracoval jako zedník na stavbách. Za dobré pracovní výkony se dočkal povýšení do hodnosti svobodníka. Po návratu z vojny opustil dominikánský řád, vystudoval střední průmyslovou školu a oženil se. Žil a pracoval v Kladně. Podařilo se mu získat spojení na podzemní církev. Prošel kněžskou přípravou a dne 2. ledna 1971 jej Felix Maria Davídek vysvětil v Brně na kněze. Po sametové revoluci žádala katolická církev po tajně vysvěcených kněžích, aby se nechali přesvětit. To Stanislav Pavlík odmítl. Dosud navštěvuje nemocné a poskytuje duchovní podporu a útěchu.