Albín Blažek

* 1932

  • "Tady v pětačtyřicátém roce v květnu, přesně nad našimi, to pustil - kulomety. U Groulíků do toho kopce. A z druhé strany to zas lítalo tam pod kopcem, jak je smetiště. Tak kousek za smetištěm, tam jich taky bylo pět mrtvých. A u Groulíků, tam byli asi tři nebo čtyři mrtví. Jak se stěhovali Němci, to byla plná silnice, tak to do nich pustil. A pak dál na Františkách shodil zápalné dvě pumy a odnesl to dům."

  • "My jsme se jako mladiství dostali ven. Dostali jsme se třeba přebírat brambory nebo uklízet listí, nebo někde něco uklízet. Takže jsme procházeli, když jsme chodili sklepením, tak tam byly cely jednotlivé, samotky. A to bylo hrozné tam projít, jak ti lidé byli deprimovaní, jak je mlátili, jak naříkali, nenechali je vyspat, nic. Tam měli skladiště jen tak volně, nevím proč. Tam byly řetězy, to byla takhle široká železná sponka na pant a tady na zámek a tam se dal řetěz a mezi ně se dal 70 centimetrů řetěz. Na ten řetěz těm vězňům dávali od pěti do 25 kil koule, aby neutekli, a s tím museli chodit a tu kouli si nosit na provázku před sebou."

  • "Měli jsme nejvyšší státní soud za velezradu, na Pankráci. Mě sebrali v České Třebové, odvezli mě z učení, mě odvezli z České Třebové do Poličky k výslechu. Ten výslech, můj výslech, trval asi tři hodiny, kde jsem dostal ran... A jak mě lomcovali za vlasy, tak mně hrst vlasů vytrhali. To jsem měl 16 roků. Mě pustili, zbytek odvezli do Chrudimi a za dva dny pro mě přijeli a odvezli mě taky."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Oldřiš – Babka, 08.10.2021

    (audio)
    délka: 02:25:00
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Oldřiš – Babka, 22.10.2021

    (audio)
    délka: 02:25:00
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

V šestnácti letech jej zavřeli za velezradu

Svatba Marie a Albína Blažkových, 1. 10. 1960
Svatba Marie a Albína Blažkových, 1. 10. 1960
zdroj: Archiv pamětníka

Albín Blažek se narodil 11. března 1932 v osadě Babka u obce Oldřiš v tehdejším okresu Polička. Rodiče vlastnili hospodu stojící u hlavní silnice, obchodovali s dobytkem a měli malé hospodářství. Za války otec pomáhal partyzánům. V dubnu 1945 partyzáni zastřelili souseda Blažkových, Josefa Groulíka, protože spolupracoval s Němci. V srpnu 1948 se na Babce objevil Jiří Novotný, který o sobě tvrdil, že je spolupracovníkem západní tajné služby. V listopadu 1948 Albína Blažka společně s rodiči zatkla Státní bezpečnost a odsoudila ho k šesti měsícům za sdružování proti státu. Na vojnu nastoupil k Pomocným technickým praporům, kde strávil třicet dva měsíců. Otce nutili v první polovině 50. let příslušníci StB ke spolupráci. Po vojně pracoval Albín Blažek v masně, pak nastoupil do ČSAD (Československá státní automobilová doprava), kde pracoval jako řidič autobusu do důchodu. V roce 1960 se oženil. S manželkou Marií měl dva syny – Petra a Milana. Milan zemřel v roce 1995 při srážce vlaků u Otradova. V roce 1968 si Albín zažádal s rodiči o rehabilitaci. Neuspěli, ale jeden z dvojice příslušníků StB, který nutil otce ke spolupráci, byl propuštěn ze služby. Rodinu soud rehabilitoval až po revoluci. Pamětník se stal aktivním členem Svazu PTP. Dvacet let dělal předsedu poličské buňky. Na Poličsku byl v době natáčení rozhovoru posledním žijícím příslušníkem PTP. V roce 2021 žil na Babce s manželkou Marií.