JUDr., CSc. Ervín Najman
* 1921 †︎ 2016
-
„Jednou jsem propouštěl [jakožto pracovně nadřízený] nějakého Slováka. Už šel domů a já jsem mu řekl, aby zajel k mým rodičům a řekl jim, že jsem zavřený. A on k nim šel a řekl jim, že jsem byl popravený. Pak za mě byla sloužena mše svatá. Byl to nějaký blázen... Já jsem nevěděl, jaký je to člověk. Když jsem ho propouštěl, tak se mi zdál, že je to dobrý člověk. Jenže on dobrý nebyl a řekl mým rodičům, že jsem byl určitého dne popravený. Moji rodiče za mě tedy nechali odsloužit mši a já jsem se potom vrátil. Kdybyste viděla tu maminku, jak byla šťastná...“
-
„Mě zavřeli kvůli mému švagrovi, advokátovi, u kterého byla zaměstnaná moje manželka... Byli jsme domluvení, že v sobotu pojedeme k jejím rodičům. Tak jsem jí v sobotu volal, že už pro ni jdu. A ona se mi rozplakala do telefonu. Ptal jsem se jí: ‚Co je?‘ Odpověděla mi: ‚Neptej se a jeď. Vem kluka a jeď tam sám.‘ Pochopil jsem, že se u ní něco děje, tak jsem tam běžel. Byli tam esenbáci a zatýkali švagra. Byl odsouzen na pět let za to, že dělal protikomunistický odboj. Ale nic neudělal. Byl advokát, takže jaký protikomunistický odboj? Jeho zatýkání: byla tam manželka, mě už nepustili ven, musel jsem zůstat až do konce, dokud ho neodvezli. Zůstala tam jen jeho manželka a já. Mě zavřeli asi za čtyři dny. Proč, to nevím.“
-
„Přišli pro mě ve čtvrtek večer a já jsem nebyl doma. Byl jsem tenkrát s manželkou na Zelném trhu, kde měl Vyšehrad pobožnost. Takže si pro mě přišli druhý den ráno a zůstal jsem tam osmnáct měsíců. Zatčení probíhalo škaredě. Přišli a řekli, že mě odvádí do tábora nucené práce. Nebyl jsem odsouzen, šel jsem hned do tábora nucené práce v Ostravě. Nekonal se žádný soud. Pořád jsem psal, aby mě propustili, že nevím, co jsem udělal. Ale oni mi vždycky odpověděli: ‚Vaší žádosti se nevyhovuje.‘ To mi napsali asi desetkrát.“
-
Celé nahrávky
-
Brno, 10.03.2015
(audio)
délka: 01:17:13
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.
Rodiče za mě nechali odsloužit zádušní mši
Ervín Najman se narodil 26. ledna 1921 ve vsi Otnice na Brněnsku do rodiny zemědělců. Po maturitě v roce 1940 na klasickém gymnáziu v Brně nastoupil do Hasičské pojišťovny. V letech 1942 až 1945 byl totálně nasazen. V německém městě Gotha pracoval v pojišťovně. Zde ho v roce 1942 zatkli a vyslýchali. Kvůli údajnému poslechu cizího rozhlasu mu soud vyměřil devítiměsíční nepodmíněný trest. Po návratu do vlasti nastoupil ke studiu práv v Brně, kde promoval 9. února 1948. Poté pracoval jako právník opět v Hasičské pojišťovně a od 70. let v JZD Tuřany. Po odchodu do důchodu v roce 1989 vypomáhal jako právník na radnici Brno-Žabovřesky. Od konce 90. let se stal velmi aktivním členem žabovřeské Nadace přátel Dona Bosca, která se zasadila o stavbu tamějšího kostela a salesiánského centra. Zemřel 15. února 2016.
