Záleželo také na tom se nedat. Nesměl se člověk dát, to je taky chyba
Jarmila Cvrčková se narodila 11. ledna 1922 v Praze jako třetí dítě Františka a Marie Václových. Starší bratři Josef a Miloslav se narodili ještě v Klatovech, odkud pocházeli oba rodiče. Než se rodina přestěhovala do Prahy na Letnou, pracoval otec v Klatovech na hejtmanství. V Praze byl otec zaměstnán v zásobovacím oddělení na Ministerstvu vnitra. Matka byla v domácnosti, ale zařídila si krejčovský salón a úspěšně dodávala vybrané zboží i na otcovo ministerstvo. Obecnou školu začala paní Jarmila navštěvovat v Praze. Když se však otec stal majitelem továrny na kartáče, rodina se opět přestěhovala do Klatov. Zde paní Cvrčková dokončila obecnou školu a absolvovala i gymnázium. Po gymnáziu se začala paní Jarmila věnovat výuce cizích jazyků a klavíru. Na přelomu 30. a 40. let úspěšně složila univerzitní zkoušky z německého a později i anglického jazyka. Válku prožila rodina Cvrčkových v Klatovech. Na sklonku války vážně onemocněl otec František Václ a rozhodl se prodat továrnu na kartáče. Za utržené finance koupila rodina vilu v Mníšku pod Brdy. V té době dokončovala paní Jarmila studia výuky klavíru a začala se živit jako učitelka hudby. V Mníšku pak vyučovala hře na klavír asi dvacet žáků. Rodina žila poměrně poklidným životem až do roku 1950, kdy byl nejstarší bratr Josef za pokus o ilegální přechod státní hranice odsouzen na půl roku do TNP. Co se nezdařilo napoprvé, vyšlo po několika měsících. Josef Václ uprchl z tábora a s manželkou a dvěma dětmi úspěšně překročil státní hranice republiky. Jeho útěkem se spustilo i pronásledování ostatních členů rodiny. Dne 10. dubna byla u Václových provedena domovní prohlídka a paní Jarmila byla zatčena a převezena přes Zbraslav do vyšetřovací vazby na Pankráci. Následovaly hloubkové výslechy, při kterých se vyšetřovatelé snažili prokázat paní Jarmile špionáž pro cizí státní mocnosti. Když nemohli vyšetřovatelé paní Jarmile prokázat špionáž, rozhodli se, že bude společně s rodiči obviněna ze shromažďování nadměrných zásob, které svědčí o přípravách celé rodiny na chystající se válku. Ačkoliv se otec paní Jarmily všemožně snažil vysvětlit, jak k nahromadění nepotřebných a neprodejných zásob zboží, především kartáčů a bačkor, po prodeji továrny došlo, nikoho to nezajímalo. Manželé Václovi a jejich dcera Jarmila byli obviněni a následně i odsouzeni. Soud se konal 29. června 1951 v Mníšku pod Brdy. Jarmila Cvrčková, tehdy ještě Václová byla soudem odsouzena k dvěma a půl roku odnětí svobody a peněžitému trestu, otec František Václ byl odsouzen k osmi letům odnětí svobody a peněžitému trestu a matka Marie Václová byla odsouzena k pěti letům odnětí svobody a peněžitému trestu. Po rozsudku strávila paní Jarmila asi dva měsíce na Pankráci, než byla převelena na komando do Rakovníka, kde lisovala keramické dlaždice. Otec skončil v Plzni na Borech a matka v Bohosudově. V Rakovníku se paní Jarmila díky své nebojácné povaze spřátelila s mnoha spoluvězeňkyněmi a díky svému naturelu a kratšímu trestu byla hojně účastna i drobných vzpour proti rozmarům bachařů. V roce 1954, tedy rok po propuštění, se provdala za Karla Cvrčka a společně vychovali tři kluky: Karla, Honzu a Martina. Manžel, jehož rod pocházel z Jíloviště, se postaral o bydlení a přátelé pomohli sehnat obstojnou úřednickou práci. Rodina žila celkem běžným životem, který si manželé Cvrčkovi zpříjemňovali občasnými návštěvami koncertů a divadla. V roce 1990 byla paní Cvrčková i s rodiči plně rehabilitována a rodině byla vrácena vila i část majetku. Paní Jarmila Cvrčková se stala členkou Konfederace politických vězňů i Klubu JUDr. Milady Horákové. Léta věznění naučila paní Jarmilu Cvrčkovou nikdy neklesat na mysli a při překonávání životních překážek neohýbat záda. Jarmila Cvrčková zemřela v září roku 2011 ve věku nedožitých devadesáti let.
