„Moje (manželka – pozn. autora) s Dobruškou spaly u sousedů a já jsem vzal kolečko - trakař se tomu říkalo. Jel jsem do zahrady normálně nasekat dobytku zelení. To bylo v létě. Tak jsem to nasekal, naložil a když jsem to nakládal, tak přes naši zahradu šli Němci. Červení jako když je nabarví (opálení – pozn. autora), vysoukané rukávy, kvéry drželi a šli přes naše zahrady, takhle to procházeli. Byl tam plot drátěný, to přelezli. Tam se chodilo, to bylo takové, že se tam prošlo.“
„A co tam Němci dělali?“
„Patrola taková. Sověti byli utečení dole v lesích, státních lesích. A nebyli tam (na místě, kde byla německá patrola – pozn. autora). Tak já jsem to nakrmil a šel jsem domů se oholit. Tak jsem se holil, už jsem to uklízel všechno a najednou vylezli (Rusové – pozn. autora), oni šli tím obilím. Tam bylo obilí všude. Tak Sověti proti Němcům táhli hned tím obilím, přišli sem k našim stodolám a tam granát hodili. Tam byly vyvržené stroje - oni byli venku, protože jsme se báli. Ti tam hodili granát, přišli za stodolou zezadu. A jak tam naházeli ten granát, tak to bouchlo. Jak se strhl boj, to byla hrůza. Tanky tady měly stát, jak tam začali pálit do nás, do našich, tak všechny stodoly shořely. Stodoly zapálili, tam nezůstaly stohy, nic. A ty chlívy, co byl ve chlívech dobytek, tak to zahynulo. To bylo postřílené z kulometů, jak pálili z těch tanků. Tak vždycky ty tanky odsud přijely… A zrovna tady vedle mého baráku jezdil tank. A já, když jsem to uslyšel, jak to začalo rachotit, tak jsem si vlezl – tam jsme měli v baráku sklep, tak do toho. Jsem si otevřel poklop, zděný sklep to byl, a byl jsem v tom. Najednou, jak on vždycky tím tankem jel, to byla hrůza poslouchat.“
„To vám jezdil nad hlavou?“
„No jo. Tak jsem se bál, začal být kouř, jak zapálili ty stodoly. Kouře plno a chlív náš dřevěný jsme měli a jeden jsme měli zděný. A zděný byl taky tam dole mezi těmi stromy, tam se nic nestalo. Ale ten dřevěný shořel, to bylo vedle baráku. A já jsem si v tom sklepě už nevěděl rady. Už jsem myslel bůh ví co. Měl jsem takový kožíšek, tak jsem kožíšek sundal a zastrčil jsem jeden luft, ale druhý nebylo jak. A ten kouř mi nalezl dovnitř. Já myslel, že se udusím. Tak jsem koukal, po schodech jsem lez’, lez’, lez’, pozvednul jsem poklop a tak jsem nahlížel. A koukám - všude kouř, tanky drčely a střelba. To byla hrůza. Jako když sypete hrách na stěnu, tak to drnčelo. Sověti přišli odsud, tady byly lesy státní a oni byli v těch lesích, přišli ze státních lesů sem. Měli kulomety, pušky a nic jiného neměli. A jen tak.“
