Když tátu odsoudili, museli maminku hlídat… ona chtěla umřít
Věra Fabiánová, dívčím jménem Růžičková, se narodila 31. března 1937 ve Vavřinči u Mělníka. V nedaleké vesnici Řepín operovala na konci války partyzánská skupina Národní mstitel, na kterou byl napojen i Věřin otec Josef. S komunistickým protinacistickým odbojem měl spolupracovat už od počátku okupace. V posledním roce války rodina krátce ukrývala anglického letce, který se měl společně s Josefem Růžičkou a dalšími členy odboje starat o provoz vysílačky ukryté v mělnickém cukrovaru. Po válce vstoupil otec pamětnice do komunistické strany, ze které byl ale nedlouho po únorovém převratu vyloučen. Na jaře 1949 začal spolupracovat s protikomunistickou odbojovou skupinou organizovanou Jaromírem Nechanským a Veleslavem Wahlem, na podzim téhož roku byl zatčen a v jednom z prvních monstrprocesů v počátcích komunistické vlády odsouzen k 25 letům vězení. Nechanský a Wahl, hrdinové protinacistického odboje, byli popraveni. Josef Růžička strávil jedenáct let v tzv. pracovně-výchovných táborech v Jáchymově a na Příbramsku. S podlomeným zdravím byl v roce 1960 propuštěn v rámci amnestie politických vězňů. Společně s ním nesla cejch nepřítele socialistického zřízení i celá jeho rodina. Věra se nikdy nedozvěděla celou pravdu o svém otci, který v obavách o svoji rodinu o všem mlčel. Celý život žila s pocitem, že jejího otce potrestali nespravedlivě, a ani po jeho rehabilitaci v roce 1968 pocit křivdy nikdy zcela nevymizel. Vyučila se kadeřnicí, vdala se a vychovala dvě děti. V roce 2021 žila Věra Fabiánová v Neratovicích.