Jan Odstrčil

* 1937

  • „Byl tam s nima ruskej důstojník a děvčata s ním stála na zahradě. A jak minomet střílel, tak na zahradu přiletěla mina. Ten ruskej důstojník sebou práskl na zem, protože ono to hvízdá. My jsme seděli se starším bratrem Hynkem u naší chalupy, a jak to začalo hvízdat, tak jsme zdrhli schovat se do sklepa. Ale ty děvčata stály jak hloupé a je ta mina roztrhala.“

  • „Přišel ruskej důstojník a byl vožralej. Bylo na něm vidět, že je vožralej, a na mámu mířil pochromovaným revolverem a kde je jeho kůň? Máma říkala: ,Já nemám žádného koně.’ Tak šel do chlíva, vykopl dveře a tam byla akorát jalovice. A on pořád: ,Kde je můj kůň?‘ Pak šel ven, tam, kde bylo obvaziště. Ti měli pár koní, tak museli zapřáhnout a jet s ním hledat koně.“

  • „Nejstarší bratr chtěl být farářem, a jelikož jsme byli v Německu [v Sudetech], tak nemohl chodit do gymnázia, a tak si hrál doma na faráře a poslal nás na jahody, že bude dělat přijímání s jahodama. Jelikož byly směrem k Postřelmůvku první jahody vždycky tam na mezi, tak jsme tam šli a nasbírali jsme je, natahovaly se na stéblo. Jenomže když jsme šli domů, tak tam seděl chlap a trhal trávu. Měl samopal s bubínkovým zásobníkem a mluvil na nás německy: ‚Halt!‘ Já jsem dělal, že nerozumím, a chtěl jsem jít, ale bratr mě stáhl nazpátek. No a on, že nás musí zastřelit, abychom ho neprozradili...“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Jeseník, 03.07.2020

    (audio)
    délka: 02:02:12
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
  • 2

    Jeseník, 05.07.2020

    (audio)
    délka: 01:18:18
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

S bráchou jsme sledovali ten mumraj na návsi, jak Němci utíkali před frontou

Průkazová fotografie z roku 1970
Průkazová fotografie z roku 1970
zdroj: archiv pamětníka

Jan Odstrčil se narodil 30. srpna 1937 v obci Svébohov na Šumpersku. Pochází ze sedmi dětí, obě sestry zemřely krátce po porodu, a dětství tak strávil v rodném svébohovském stavení po boku čtyř bratrů – Josefa, Boleslava, Hynka a Oldřicha. Matka Jindřiška, rozená Valíková, pracovala na poli, otec Josef jako dělník v kamenolomu. V době německého obsazení pohraničních oblastí byl však otec Josef bez práce. Nacisté jej zaměstnali v 250 kilometrů vzdáleném Ústí nad Labem, a za války se tak vídali pouze sporadicky. Coby chlapec byl Jan Odstrčil během druhé světové války svědkem řady partyzánských i protipartyzánských akcí, mezi odbojáře patřili i jeho příbuzní. Dodnes si pamatuje také osvobození sovětskou armádou, s ním spojené ostřelování Svébohova a ztráty na životech, které postihly i jeho rodinu. Po válce vystudoval internátní učiliště v Mohelnici, kde následně pracoval jako frézař v Moravských elektrotechnických závodech (MEZ). Odtud byl po roce na vlastní žádost přeložen do bližšího Postřelmova, přičemž zaměstnancem MEZ zůstal až do svého odchodu do důchodu. V roce 1956 narukoval k automobilnímu vojsku do Čáslavi jako řidič Tatry 111. Rok po jeho nástupu na vojnu bylo ve Svébohově založeno družstvo a v důsledku kolektivizace rodina přišla o vlastní hospodářství. Po skončení vojenské služby se vrátil do práce v MEZ, kde poznal svoji budoucí manželku, Marii Bednářovou. Svatba se konala v roce 1962 a společně vychovali dcery Kateřinu a Marii. V letech 1964 až 1970 se musel každé dva roky účastnit povinných vojenských cvičení, na jednom takovém byl i v srpnu 1968 během invaze vojsk Varšavské smlouvy. V listopadu 1989 se účastnil stávek v MEZ. V době natáčení rozhovoru (2020) žil Jan Odstrčil se svou manželkou v obci Jedlí nedaleko rodného Svébohova.