Táta ráno odešel do práce a vrátil se za pět a půl roku
Stáhnout obrázek
Jan Přibil se narodil 1. července 1938 v Třeboni jako druhý syn hodináře Stanislava Přibila a Marie Přibilové. V sedmi letech byl očitým svědkem konce války v Třeboni a příjezdu Rudé armády. Od nástupu komunistů k moci v roce 1948 se rodina Přibilových často dostávala svými antikomunistickými postoji do konfliktu s novým režimem. V roce 1953 byla živnost otce znárodněna převedením pod hodinářské družstvo. Stanislav Přibil se tak stal zaměstnancem ve svém vlastním podniku. Přestože Jan Přibil patřil ve škole vždy k nejlepším žákům, nemohl kvůli svému třídnímu původu studovat gymnázium a celkově byla jeho cesta za vzděláním velmi komplikovaná. V roce 1957 nastoupil na střední průmyslovou školu v Praze, kde prožíval nejtěžší chvíle svého života. V roce 1958 přišlo na otce udání a komunistická jurisdikce ho odsoudila na pět a půl roku ve věznici Mírov za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a porušování devizového hospodářství. Až na několik učitelů ve škole nikdo netušil, že se z jeho otce stal nepřítel státu. Školu úspěšně zakončil v roce 1960. Poté pracoval jako technik na různých pozicích v Českých Budějovicích a v Třeboni. Při politických prověrkách v roce 1970 odmítl podepsat souhlas s příjezdem vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR. S problémy souvisejícími s jeho třídním původem a antikomunistickými názory se potýkal celé období totality. V roce 2023 žil se svou ženou Márií Přibilovou v Třeboni.
