Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Eugénia Sákalová (* 1929)

• narodená 28. 10. 1929 v dedine Potoky okr. Stropkov

• vstupuje do rádu 28. 10. 1947

• prvé sľuby: 8. 5. 1949

• večné sľuby: 31.5. 1956 Kovarce.

Detstvo a školské roky

Sestra Eugénia pochádzala z dedinky Potoky pri Stropkove. Na školu nastúpila do Prešova ako prvá z dediny. Často cetovala pešo. 

Keď som začala chodiť do meštianky, jak to ľudia: nechce robiť, chce byť pani. A takto, bo prvá... Bo to peši sme museli ísť do Duplína a potom už z Duplína zase peši - jak dakedy sa chodilo.

Vstup do kláštora a Akcia K

Po vychodení mešnianskej školy a školy pre vychovávateľky nastúpila k sestrám baziliánkam. V deň svojich 18. narodenín vstupuje do noviciátu. Už o dva roky zažije likvidáciu kláštorov a taktiež aj likvidáciu gréckokatolíckej cirkvi v Československu. Zažila mnohé zastrašovanie , mnohé represálie, len aby prestúpila na pravoslávie.

„Prišla likvidácia našej cirkvi a prišla polícia do našej cirkvi – tam otca duchovného rímokatolíckeho zobrali lebo nepodpísal na pravosláviu a otvorili bohostánok a vybrali cibórium a vysypali hostie a vysypali po cirkvi. A jedna pani prišla to povedať za sestrou Nadiou, či by sestra Nadia – naša predstavená vtedy tam boli – že či by oni neišli, že by zavolali rímokatolíckeho kňaza, žeby to pozbieral, aby to nebolo zneuctenie Božie lebo že tam má už pravoslávny kňaz prísť.“

„Tak oni potom tam v tom Prešove šesť sestier zobrali a boli furt ešte prehliadky a takto chodili. A posluchy a toto a hento. Ale potom ďalšie časté nočné prehliadky a výsluchy mali. Donútiť ostatne sestry a najmä novicky – na nás robili nátlak – do civilu. Do civilu a podpísať na pravosláviu. Keď nie, pôjdete do väznice. Tak pôjdeme aj do väznice. Viete čo, ani jedna novicka nevystúpila.“

Prežila prácu v zdravotníctve, pri výrobe hostií v Báči. Všade kde prichádzala, prosila, aby smele vyznávať vieru v gréckokatolíckom obrade.

Žije v Bardejove.