rotmistr v. v. Ivan Sidej
* 1926 †︎ Neznámý
-
„Moje povinnost byla, když jsem dělal spojku, doručit rozkaz dopředu, do štábu. Tak jsem šel buď pěšky, nebo jsem šel za řidičem, aby mě někam zavezl a ten příkaz předal, a pak se vrátil. To bylo nebezpečný. Musel jsem jít v první řadě pěšky a samozřejmě ozbrojený. Měl jsem automatickou pušku s dalekohledem.“
-
„Když jsme byli v Žiaru před Liptovským Mikulášem, tak tam jsem měl stráž a Němci udělali v noci protiútok. Dělali to často a bylo to nejnebezpečnější. Držel jsem stráž a teď jsem viděl z pravé strany, jak se střílí. A směrem na nás. Minomety začly a palba z kulometů... U nás kluci všichni spali. Říkal jsem: ‚Všecko do zbraně a ven! Ale radši oknem, poněvadž na naše dveře jde těžká palba!‘ Otevřel jsem okno a kluci skákali. Jen co jsem to dořekl, přesně do dveří spadla mina. Všechno se tam zavalilo. Kdyby tam šli kluci a já, tak nás to tam potlouklo. Bylo nás tam osm.“
-
Celé nahrávky
-
Sidej Ivan
(audio)
délka: 01:03:35
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.
Svobodu jsme lehko ztratili a těžko vybojovávali
Ivan Sidej se narodil 30. července 1926 ve vesnici Hrušovo v Podkarpatské Rusi. Matka mu zemřela, když mu byly čtyři roky. Pak Ivanovi přibyli sourozenci z otcova druhého manželství a ve dvanácti letech opustil domov a vydal se do služby po okolních vesnicích. Pracoval u sedláků, kovářů, těžil dříví v lese a nakonec 7. listopadu 1944 narukoval do 1. československého armádního sboru v SSSR. Absolvoval výcvik a po vánočních svátcích byl ve slovenském Stropkově přidělen jako spojka k třetí pěší prešovské divizi, čtvrtému údernému praporu štábní roty, se kterou se účastnil bojů u Liptovského Mikuláše a postupoval dále přes Československo až k Praze, kde ho zastihl konec války. Demobilizoval 28. listopadu 1945 v Kroměříži a poté se přestěhoval do Ústí nad Labem, kde pracoval v Severočeských tukových závodech a později i v dalších zaměstnáních.