Helena Šimůnková

* 1934

  • „Taky tam byl šikanovaný. Když měli cvičení nebo cokoliv v Polsku, tak ani do Polska nemohl, protože nebyl ve straně. A on prostě ne, prostě nešel a nešel do té strany. Teď jsme měli starost, měli jsme jediného syna, my jsme chtěli další, ale [do Milovic] se nakufrovali Rusové, tak jsme si říkali: ʿPřeci nebudeme do takové doby mít další malé dítě.ʾ Tak jsme čekali, až bylo pozdě.“

  • „Nevím přesně, jak často k nám gestapo chodilo, ale možná jednou za měsíc. Maminka je už čekala, už jsme se klepaly s maminkou obě dvě a právě, že jsme měly okno na cestičku, tak jsme je vyhlížely. Měly jsme také tři tajné slepice. Maminka slepice vždycky pochytala a dala je v kůlně pod takové síto, aby nekvokaly. I takhle jsme se živily.“

  • „Gestapo přišlo v jejich kožených kabátech se starostou v čele. My jsme měli domeček na louce, kousíček od silnice, s takovou úzkou cestičkou. Pamatuji si, že přišli do chodby a hned si zvali tatínka. My jsme s maminkou byly samozřejmě vyděšené a nešťastné.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Kladno, 16.11.2023

    (audio)
    délka: 01:34:51
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Kladno, 28.02.2024

    (audio)
    délka: 59:45
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Tatínek se zatčení nebránil

Helena Šimůnková
Helena Šimůnková
zdroj: Archiv pamětníka

Helena Šimůnková, rozená Jeriová, se narodila 10. června 1934 v Jablonci nad Jizerou v tehdejším Československu. Dětství strávila v československém pohraničí a rodina zde zůstala i po obsazení pohraničí nacistickým Německem. Tatínek Josef Jerie (1900-1976) se na počátku druhé světové války zapojil do protinacistického odboje a v roce 1940 byl zatčen gestapem a vězněn na Pankráci, v Drážďanech a Ambergu. V roce 1943 byl propuštěn, ale měl zákaz pracovní činnosti. Helena Šimůnková nejprve studovala v české škole, ale v roce 1941 byla převedena do německé školy. Zde setrvala až do roku 1945. V roce 1949 nastoupila na sociálně zdravotní školu, později přejmenovanou na sociální školu, kterou absolvovala v roce 1953. Po maturitě nastoupila jako učitelka do mateřské školy ve Vilémově a později pracovala i jako ředitelka. Manžel Jiří byl vojákem Československé lidové armády. V roce 2024 žila Helena Šimůnková na Kladně.